Kapitola 20.

3.2K 306 13
                                    

Levi

Hleděl jsem na to a nechtěl tomu absolutně uvěřit. Začalo to dobře, sice z nás dělali ten nejvíc sexuálně flustrovaný pár na světě, ale pořád to nic nedokazovalo. A pak.. ta scéna, kdy mě Eren drží za stehno a líbá mě na té oslavě. Já ho držím za zadek a nechávám se. Ani jeden si nevšímáme ostatních. Hudba hraje, lidi tancují.. a my jsme tam na sebe oba nalepení. Ten komentátor tomu vůbec nepomáhal. Zbytek pořadu vyzněl do ztracena, protože mu nikdo nevěnoval pozornost. Hanji, Erwin i Mike se dívali na mě a čekali co budu dělat. Neměl jsem kurevský ponětí, jak bych měl reagovat. Zvednul jsem se a pomalu si uvědomil co to znamená. Že polovina národa nás viděla.. že nás viděla Mikasa... že jsem Erenovi posral život. Neměl o mně zájem, ale teď si to bude myslet každej druhej. Nezapomněl jsem na jeho slova. Možná je to z části tvoje chyba, ale i moje, tak laskavě na sebe neber všechnu zodpovědnost! Dobře.. nebudu. A s trochu čistší hlavou jsem vytáhl telefon a hodlal mu napsat. Nechtěl jsem mu volat, přišlo mi to teď nevhodný. Zrovna když jsem byl v polovině zprávy, kterou jsem neustále mazala přepisoval, mi Eren zavolal sám. Zvednul jsem to a odkráčel do kuchyně.

,,Levi... já... předpokládám, že jsi to viděl. Jsi to vůbec ty?"

,,Jsem to já, spratku."

Nastalo rozpačité mlčení.

,,Ani vlastně navím proč ti volám... omlouvám se... všechno jsem to pokazil. Tobě jsem to pokazil. Erwin a ty-"

,,Erwin a já jsme... od sebe, Erene. Všechno jsem jim řekl, takže mě to nijak netrápí. Spíš mě zajímá co ty a ta holka."

,,Práskla mi dveřmi před nosem. Prý jsem jí to měl říct. Myslím, že měla v očích slzy.. ona nikdy nebrečí, Levi. Tohle..tohle se jí určitě dotklo."

,,Udělal jsi z ní holku, na které si gay snažil dokázat, že je heterosexuální. Jasně, že se jí to dotklo."

Další rozpačité mlčení. Uměl jsem si ho živě představit jak teď nervózně prešlapuje na místě a kouše si ret.

,,A co budeme dělat teď?"

Zeptal se mě, ale já neměl ponětí. To nejlepší co mě tak napadalo, bylo, že to necháme být a třeba se situace uklidní. Pak jsem si, ale uvědomil co to znamená. Eren i já si teď už definitivně půjdeme po svým. Možná s ním už nebudu nikdy mluvit. To jsem, ale musel skousnout, protože to tak má být. Já mám svůj život, on má ten svůj.

,,Snaž se moc... neukazovat. Ono to přejde Erene. Mikase se to pokus nějak vysvětlit. Bylo to omyl a-"

,,Nebyl to omyl, Levi."

Přerušil mě. Z jeho hlasu bylo slyšet tolik odhodlání, že bych ho jen z těží přesvědčoval o opaku. Slyšel jaem to rád, ale v tu chvíli jsem si nepřál nic jiného, než aby nás oba nechali média být.

,,Jestli tohle řekneš i někomu jinýmu, tak můžeš počítat s tím, že ti nedají pokoj."

Upozornil jsem ho.

,,Myslíš si, že to bude tak.. hrozný?"

,,Nevím Erene. Hlavně se nezamotej do něčeho do čeho bys nechtěl."

A s tím jsem hovor ukončil.

Eren

Mobil jsem hodil na konferenční stolek a vyčerpaný se svezl ma sedačku. Promnul jsem si obličej a snažil se trochu vzpamatovat. Co bude dál? Mám se to snažit Mikase nějak vysvětlit? Nechci jí lhát, protože.... k ní necítím, to co jsem asi cítil dřív. Mám na Leviho zapomenout? Celou dobu jsem nevěděl co dělám a teď když už konečně nejednám podle svých vlastních náhlých impulsů, nemůžu na nic přijít. Já nechci dát Levimu sbohem. Já ho.. chci.

Change [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat