Change [CZ]

Kapitola 15. den [Den 9.]

Eren

Večer se blížil. Levi uklízel ,Kreveta běhala dokolečka jako na drogách a já seděl na gauči a nevnímal cokoli co se dělo v televizi. Do té doby dokud se neozvala znělka výměny manželek a nezačala upoutávka. Byla tam nějaká žena a brečela do telefonu. Pak jiná žena a zabíjela slepici. Spousta řvoucích dětí a rozpadající se stodola. Křičeli tam na sebe a pes kousal nějakému muži nohavici.

Možná ten náš díl ani neodvysílají ,protože budeme moc nudní. Nechtělo se mi být v televizi.... což jsem si asi začal uvědomovat moc pozdě.

Slunce začalo zapadat a my se začali připravovat. Levi se oblékl tu košili co jsem mu koupil a zalezl do koupelny. Já se zase převlík do toho nejlepšího trička co jsem našel. Asi desetkrát jsem si upravil vlasy a učesal Krevetu. Levi nevypadal ,že by mu nějak vadilo ,že jede s námi. Za to se moc netvářil ,když se dozvěděl ,že nás odveze Armin. Nechtělo se mi tam jet autobusem. Byl to kus.

Za deset minut tu měl být a Levi byl pořád v koupelně. Vlezl jsem za ním. Stál před zrcadlem a rovnal si každý pomačkaný kousek košile. Přikradl jsem se k němu zezadu a chytl ho povzbudivě za ramena. Vzhlédl od knoflíčků a podíval se na naše odrazy v zrcadle.

,,Sluší ti to."

Většina lidí to řekne jen proto ,aby druhému zvedli sebevědomí ,ale já to myslel zcela upřímně a vážně. Byl to ten nejhezčí muž jakého jsem kdy viděl...to... znělo divně ,ale byla to pravda.

Levi

Prvně jsem se Erena lekl. Bylo to pro něj asi dost důležitý. Nerad jsem chodil na takovýhle akce ,ale už jsem mu to slíbil. Nedělal bordel a.. byla to hodně dobrá společnost. Netuším jsetli to neříkal jen ze slušnosti ,ale bylo hezký to slyšet. Natočil jsem hlavu jeho směrem a octl jsem se ani né centimetr od jeho nosu. Chvíli jsme takhle stáli dokud se neozval zvonek ,on si neodkašlal a o krok neustoupil. Naposledy jsem se podíval do zrcadla a vyšel z koupelny. Eren popadl Krevetu a oba jsme sešli po schodech před dům. Štáb už ani nepočítám. Ti prý pojedou vlastním autem. 

Venku stálo staré ,ale dobře udržované auto. Vystoupil z něj blonďatý kluk ,menší než Eren.

,,Ahoj Armine."

Usmál se Eren a blonďák mu zamával rukou ,ve které držel jakousi taštičku. Eren se najednou zarazil a otočil se směrem k domu.

,,Sakra ten dárek!"

Vykřikl najednou a rozběhl se zpět dovnitř. Krevetu pustil na zem ,takže se teď tiskla u mých nohou. Oba jsme se zmateně dívali jak mizí ve dveřích a po chvíli ticha si ten blonďák odkašlal ,možná proto ,že chtěl navázat konverzaci.

,,Jsem Armin. A vy budete Levi... rád vás poznávám."

Představil se a podal mi ruku. Když zjistil ,že mu ji asi nestisknu,ji rozpačitě stáhnul zpět. Né ,že bych chtěl být hnusnej ,ale neměl jsem potřebu se bavit s Erenovýma kámošema a tenhle vypadal dost nervózně a zaujatě zároveň.

Chvíli jsme tam tak postávali a čekali ,než se konečně objevil Eren ,tentokrát s malým balíčkem v ruce. Zarazil se nad tím ,jak od sebe odděleně ,mlčky stojíme ,ale na nic se nevyptával.

Cestou autem se bavili jen oni dva a já pozoroval míjející ulice a lidi ,kteří byli většinou mladší a dobře oblečení a co chvíli pár z nich vešlo do otevřených dveří u barů a hospod. Jen jsem se modlil ,aby to tam kam jedeme vypadalo slušně a čistě. Nestál jsem o nějakej špinavej pajzl na konci ulice. K mému štěstí jsme zastavili před slušně vyhlížející budovou s obrovskou terasou a laděnou do moderního westernu. Nesla název Wings of Freedom ,který neonově zářil.