Change [CZ]

Kapitola 8. [Den 3.-4.]

Eren

Domů jsme se vrátili úplně vyřízení. Teda aspoň já. Rozvaloval jsem se na gauči a čekal jsem ,že tam za chvíli nebudu sám. Na klín mi vyskočila Kreveta a já se musel usmát. Celý den tady byla sama.

,,Dej jí najíst nebo pojde hlady."

Ozvalo se z kuchyně ,kde Levi už připravoval večeři. Koukl jsem se do její misky ,která zřela prázdnotou. Z větším úsilím jsme se já i Kreveta zvedli z gauče a já ji nasypal trochu žrádla do misky. Jako vždy to jen očichala a odešla pryč. Nejí když se na ni někdo dívá. Oznámil jsem Levimu ,že jdu do sprchy a vzal si s sebou i oblečení. Štáb už odešel ,takže jsem se nemusel pořád ošívat ,jestli za mnou náhodou nestojí.

K večeři bylo rizoto ,takže hádám ,že kouzelník Levi už dokouzlil. Nakonec jsme si popřáli dobrou noc a já se neochotně svalil na gauč. Na chvíli mě napadlo jak moc by Levimu vadilo ,kdyby měl v posteli o jednoho člověka navíc ,ale řekl jsem si ,že to bude na tom gauči lepší.

Ráno těsně předtím než jsem odešel do školky jsem mi zazvonil mobil. Volal Armin.

,,Ahoj..."

,,Ahoj Erene. Vím ,že musíš za chvíli do práce tak jdu rovnou k věci. Jean se popral a skončil v nemocnici ,takže se ten sraz odkládá na středu."

,,Co si ten idiot udělal ,že skončil v nemocnici?"

,,Nevím ,ale prý to není nic vážného. V pondělí ho propustí."

,,Aha... a volal jsi Mikase?"

Nevím proč jsem si na ni teď vzpomněl.

,,Jo. Ty jsi s ní za celou tu dobu ještě nemluvil?"

Jeho hlas zněl překvapeně a vyděšeně zároveň.

,,Nebyl k tomu čas. Em.. už bych měl jít. Když tak ji ode mě pozdravuj."

,,Erene.. zavolej jí. Ahoj."

Nemohl jsem si nevšimnout jak podezřívavě jeho hlas zněl. Proč to pro něj bylo tak důležité?

Levi

Slyšel jsem Erena mluvit do telefonu a následně odejít z bytu. Už je to dlouho co jsem spal víc jak pět hodin. Bude to tím ,jak ze mě ty mrňavý příšery vysály energii. Koukl jsem se na mobil a zjistil ,že je skoro devět. A štáb nikde.

Ozvalo se zaškrábání na dveře a já se převalil na druhou polovinu postele ,abych jí mohl otevřít. Hned jak jsem to udělal se zavrtala do polštáře vedle a spokojeně usnula. Nechtělo se mi vstávat a to se mi už dlouho nestalo. Z nějakého důvodu se mi tu líbilo. Byl to ,ale zákon schválnosti ,který mě vyhnal z postele protože se ozval zvonek a nestál tam nikdo jiný než tlusťoch ,nepříjemná ženská a chlap co neustále zvýkal nezapálenpu cigaretu. Musím se přiznat ,že jsem měl chuť je vyprovokovat a jít jim otevřít jen v boxerkách ,ale přemohl jsem se a oblíkl se. Nakonec jsem zase skončil u novin a kávy. Moc mě ten text co jsem četl nezajímal a jen sledoval ,jestli nedělají bordel.

Nakonec jsem rezignoval vzal Krevetu  a zamčel jsem se ve svém pokoji. Pohled té ženské mi vadil. Obvzlástě ,když se u toho rejpala plastovou lžičkou od kafe v puse.

Už je to docela dávno ,co jsem jen tak seděl a nic nedělal. Kreveta se choulila na posteli a já jsem seděl vedle ní a četl si noviny.

Únosy děti se stupňují další dětská oběť v malém městě se ztratila cestou ze školy. Policie si myslí ,že se stále jedná o ty samé útočníky ,kteří zůstávají stále neodhaleni...