B - love

6. kapitola

Adrian view
Podíval jsem se z okna. Celou noc jsem nespal. Měl jsem kruhy pod očima a byl jsem celý malatny. Musel jsem myslet na svou lady. No, ne ještě úplně mou, ale já věřím, že brzo mojí bude.
Klep klep! Ozvalo se.
"Dále!" Zakřičel jsem a dále hleděl z okna.
"Pane Adriane, musíme začít s učením. A potom je ten konkurz." Byla to Nathalie. Pokynul jsem na znamení, ať odejde a šel se prevleknout z pyžama.
Nudný, jako vlastně vždycky, den začíná...

Marinette view
Ráno jsem vstala brzo. Rodiče mi nastavili budík o půl hodiny dřív, abych se stihla rozcvicit na ten konkurz.
Oblékla jsem na sebe to samé oblečení, jako včera a vyšla a jsem i s taškou z domu přímo k limuzine.
"Slečno Marinette! Počkejte!"
Běžela ke mě má chůva. Ano, vidět 70 letou bábu běžet je nezvyklé.  (😂)
"Ano?" Otočila jsem se otráveně.
"Přišli výsledky ze zkoušek. Máte problém, Mladá dámo."
Vduchu jsem se zasmála. Konečně budu chodit do školy...
"Dostála jste nedostatečnou."
"Jupí!" Chůva se zarazila.
"Teda, chtěla jsem říct, ach ne!" Nervózně jsem se zasmála. Chůva se zamračila a odešla bez dalších komentářů.
Nastoupila jsem do limuzíny a ta odjela do našeho starého známého studia.
Marinette, 16:00
Vystoupila jsem z limuzíny. Ano, znovu. Tentokrát jsem ale vešla do veliké budovy, kde se měl konat již jmenovaný konkurz. Při vstupu mi dali pořadové číslo - 1783.
Tolik dívek tu snad ani nemůže být!
Při pohledu na frontu za mnou se mi udělalo blbě. To bude dlouhé čekání...

Adrian, konkurz
Potupne, jedna po druhé se přede mnou natrasali. Agrrh! Jak mě to nebaví.
"1783!" Hlásil kravaťák vedle mě.
Z čekárny vyšla dívka malého vzrůstu, s černými vlasy s nádechem modré, a s pomněkovýma očima.
Počkat...Marinette?!
Hudba začala hrát. Za tančila opravdu krásně, to musím uznat, ale na Ladybug stejně neměla. (Adrian is nic netušit😆)
Porota začala dávat své body. Mimochodem, v porotě jsem i já.
"9!"
"10!"
"6!"
Teď přišla řada na mě. Přemýšlel jsem.
A nechám vás čekat.
Omlouvám se za chyby
Adell055