Bylo Nebylo, Jeden Idiot

[11] - Keira

Vánoce se kvapem blížily a já už jen dokupovala s Lily poslední dárky. My obě jsme se totiž rozhodly zůstat přes svátky v Bradavicích, a tak nám nezbylo nic jiného, než shánět zbytečnosti na poslední chvíli v Prasinkách.

"Nad čím dumáš, Lils?" zeptala jsem se rudovlásky, která si se zájmem prohlížela kalendář s fotografiemi slavných hráčů famfrpálu.

"Nad tím, jestli mám Jamesovi koupit dárek," přiznala a mírně se začervenala.

"Jak to teď vlastně spolu máte?" zeptala jsem se zvědavě. "Jste kamarádi, nebo snad něco víc?"

"Jen kamarádi," zamumlala a vrátila pohled ke kalendáři.

"Páni, Lily... On se ti líbí!" vyjekla jsem nadšeně.

"Keiro, ne, to není pravda," začala vrtět hlavou a zrudla ještě víc.

"Jen nedělej, Evansová," zamávala jsem odmítavě rukou. "Sama musíš přiznat, že je Potter sexy a hodně dospěl. Občas sice má svoje chvilky, kdy se pořád chová jako blbec, to mají společné se Siriusem, ale má tě rád a jsem si celkem jistá, že ty jeho taky."

"Fajn," pokrčila rameny, "koupím mu to."

"To ale nebylo to, na co jsem se ptala," škádlila jsem jí dál. "To bude super. Musíme pak bydlet vedle sebe, naše děti se spolu budou kamarádit, budeme jezdit k moři..."

"Zastav, holka, notak," zchladila mě a strčila do mě tak silně, až jsem málem spadla do závěje. "Ještě spolu ani nechodíme a ty už plánuješ společnou dovolenou. A navíc bych své rodině vykopala hrob, kdybych nechala bydlet tebe se Siriusem hned vedle našeho domu."

Smích mě okamžitě přešel. "Kdo říkal, že budu se Siriusem... A odkdy mu říkáš jménem???" Odpověď na druhou otázku mě vlastně zajímala mnohem víc.

"Tvoje oči," odpověděla rudovláska a zamířila ke Třem košťatům. "Vždycky, když se o něm někdo zmíní, když ho vidíš, když se podívá on na tebe, máš v očích takové jiskřičky, Kei. Furt jen čekám, kdy si přestaneš hrát na nedostupnou a přiznáš nejen jemu ale i sobě, že ho zase miluješ."

"Fajn," zvedla jsem ruce do vzduchu. "Miluju ho!"

"Koho?" ozvalo se za našimi zády a my obě jsme ztuhly. Pak jsme se s křečovitým úsměvem otočily, abychom viděly tázavé pohledy Jamese a Siriuse.

"Koho miluješ?" zopakoval Sirius Jamesovu otázku.

"Eh, no..." zakoktala jsem se a prosebně se podívala na Lily, aby mi pomohla. Ta však jen bezradně pokrčila rameny. "Miluju... ten dárek, co ti Lils koupila," prozradila jsem Potterovi.

"Koupilas mi dárek?" vyjekl našeně a samou radostí ji objal. "Vidíš, Tichošlápku. A pak, že bude trapný, když jí dám něco k Vánocům."

Konečně jsme dospěli do vyhřáté krčmy a pověsili své zasněžené kabáty na věšák.

"Jdu objednat," oznámila jsem ostatním. "Co chcete?"

"Lahev ohnivé whiskey," poručil si James. "Jsem promrzlej jak sněhulák."

"Doufám, že je ti jasný, že to nevychlastáš sám," zabručel Sirius a všichni tři zamířili k jednomu rohovému stolu.

Vzhledem k tomu, že výčepní naštěstí věděl, kolik mi je, protože jsem často měla kvůli svému vzrůstu osmiletého dítěte menší problém alkohol dostat, podal mi bez problémů velkou láhev a rudohnědou tekutinou a čtyři panákové skleničky.

Obratně jsem všechno popadla, přešla k našemu obsazenému stolu a všem nalila plnou. Dokonce i Lily, která trochu protestovala.

"Na co si připijeme?" zeptal se James, když svého panáka zvedl.

"Na nás?" navrhla jsem.

"A na budoucnost," přikývla rudovláska a spiklenecky na mě mrkla.

"Na naší budoucnost," zašeptala jsem a naše skleničky cinkly o sebe. Pobaveně jsem pozorovala Lily, která se hned po pozření hlasitě rozkašlala.

Potter ji párkrát praštil do zad, a pak ji starostlivě došel pro sklenici vody.

A tak jsme tak seděli a popíjeli a po pár hodinách se začalo stmívat a my byli totálně namol. Hlavně teda Lily, která na alkohol nebyla zvyklá vůbec. James se o ní starostlivě staral a nevypadal, že by mu to nějak zvlášť vadilo.

Bylo už celkem pozdě a moje whiskey posílená mysl nutila mé oči, aby se zavřely, čemuž jsem úspěšně vzdorovala. Místo toho jsem si opřela hlavu o Siriusovo rameno.

"Měli bychom se vrátit," pronesl James a vrátil mě tím ze sladkého polospánku do kruté reality.

"Navrhuju tu tajnou chodbu na zadním dvorku hospody," řekla jsem unaveně. "Víte, tu, která končí zrcadlem v pátém patře Bradavic. Myslim, že by nebyli nadšený, kdybychom jim tam na férovku nakráčeli totálně zpitý hlavní branou."

"Kei Kei má pravdu," zašvitořila Lils. "Co by tomu asi Brumblík řekl, no určitě by nás pochválil a dal nám dopředu školní pohár a při troše štěstí bychom byli pozvaní i na čajový dýchánek s ministrem kouzel."

"Ježíšku na křížku, pojďme už," zaúpěl Sirius a hodil nastůl galeon a dva svrčky, aby zaplatil naši útratu.

Potter podepřel Lily a všichni čtyři jsme se tak nenápadně, jak to náš stav dovoloval (což znamenalo, že jsme spícím Prasinkám nabudili dojem, že se na ně žene lavina), dostali na konec zadního dvorku.

Otevřela jsem padací dveře schované pod nějakým keříkem, nechala vejít Jamese, pak jsme hromadnou spoluprácí dovnitř dostali i Lily, pak jsem seskočila já a celou výpravu uzavřel ten sladký idiot.

Na to, že oba nebelvírští vepředu byli dost pod vlivem, zmizeli nám z dohledu neuvěřitelnou rychlostí, až k nám doléhaly pouze jejich tlumené hlasy.

"Tak asi jdeme spolu, Hvězdičko," zazubila jsem se a rukama se při chůzi odrážela od kamenných stěn.

"Jsi nějaká veselá, Fialko," oplatil mi a chytil mě za ramena, aby mi pomohl získat rovnováhu. "Ale dělá tě to roztomilou."

"A jindy nejsem roztomilá?" zamračila jsem se.

"Záleží na situaci," pokrčil rameny. "Buď jsi roztomilá, nebo sexy."

"Tak v tom alespoň nejseš sám," zahihňala jsem se a vzápětí si přitiskla ruce na pusu, protože jsem mu přiznala, že si myslím, že je sexy. Naštěstí se jen potutelně usmál a nijak to nekomentoval.

"Vím, že tuhle otázku asi nechceš slyšet, ale vědět to musím," povzdechl si a zastavil mě. "Odpustíš mi někdy?"

V hlavě se mi začaly promítat dva a půl uplynulých měsíců s ním. Změnil se. Změnil se sakra hodně. Po namyšleném blbečkovi nebylo ani vidu ani slechu a na jeho místo nastoupil ten skvělý starostlivý kluk, do kterého jsem se zamilovala.

Hodně se snažil, abych o něm měla to nejlepší mínění. Zvedl mi náladu, když jsem ji měla pod psa. Doučil mě látku z obrany proti černé magii, kterou mi už stařičký profesor Mortesten prostě nedokázal vysvětlit. A ačkoliv jsem věděla, že mu to dalo zabrat, nikdy na mě nic nezkusil, dokonce i když jsem ho škádlila, čímž jsem vlastně porušila naši dohodu.

"Už jsem ti dávno odpustila," vypustila jsem z pusy dřív, než jsem ji stačila zavřít.

Sirius se něžně usmál a pohladil mě po tváři. "Miluju tě."

Usmála jsem se a těsně předtím, než spojil naše rty, zašeptala jsem ta tři sladká slova.

"Taky tě miluju."

Čau všichniiiii, já vim, slabota. Ale jsem hrozně unavená a psát to v buse není nejlepší. Snad se vám alespoň trochu líbí.

Love ya. Baru <3