Bylo Nebylo, Jeden Idiot

[17]- Keira

Navlékla jsem si na sebe šaty a hůlku strčila do jedné ze skrytých kapes. Jako vždycky jsem samozřejmě nestíhala a Cissy, která slíbila, že na mě počká, ze mě byla dost nervózní.

"Hezký šaty," pochválila mě, když jsem se uráčila opustit bezpečí pokoje.

"Taky ti to sluší," usmála jsem se na ni a sjela pohledem po její tyrkysové róbě. "Lucius z tebe nespustí oči. I když upřímně vůbec nechápu, co se ti na tom Peroxidovi líbí."

"A já zas nechápu, proč mu říkáš Peroxid, když my obě máme stejnou barvu vlasů. A mimochodem, to, jak jsi mu obarvila vlasy, bylo pěkně hnusné."

"Hodila jsem si mincí, buď to měl být on, nebo Bellatrix. Jenomže jí by se vlasy barvily dost těžko, takže díky Merlinovi za Malfoye."

Třikrát jsem zaklepala na stěnu, za kterou se ukrývala Komnata nejvyšší potřeby a počkala jsem, až se před námi objeví dveře, kterými jsme došly pohodlně dovnitř, kde už byla zábava v plném proudu.

"Tak já jdu, zatím," zaculila se na mě Narcissa a zmizela za svým klukem. Jen jsem nad tím protočila očima a vydala se hledat stůl s občerstvením.

"Jestli na to někdo z učitelů přijde," ozval se za mými zády Theodorův hlas, "budete mít hodně velkej průser."

"To si nemyslím," pokrčila jsem rameny. "Za prvý, ty jsi učitel a zatím nevypadáš, že bys nás chtěl prásknout a za druhé, máme to neoficiálně povolené od Brumbála."

Dory nevěřícně vyprskl a kdyby nebylo mých reflexů, měla bych jeho punč na šatech, za což jsem ho zpražila pohledem a vklidu pokračovala. "Dokonce nám poradil s místem konání, když jsme byly v koncích. Zaslechl mě s Astrid, jak se o tom bavíme na chodbě a podotkl jen, abychom nedělali rámus a nenechali se chytit od Filche."

"Proč jsme takového ředitele neměli i ve Stříbranově?" postěžoval si a ztratil se mezi davem sedmáků.

"Kam zmizela tvá nechuť k dlouhým šatům?" uchechtl se za mými zády můj doprovod za pas mě otočil k sobě, aby mě mohl obdivovat i zepředu. "Krása před tebou bledne závistí."

"Kam ty na tohle slovíčkaření chodíš?" usmála jsem se a sjela ho pohledem. "Taky nejsi k zahození. A navíc, každá holka se občas touží dostat ze svého stereotypního života a na chvíli si zahrát na princeznu."

"Ty princezna už jsi a žádnou korunku nepotřebuješ," poukázal na malý diadém, který se blyštil v mých vlasech.

"Tak se zeptám znova," uchechtla jsem se. "To jste si vy Pobertové založili nějaký kurz - Jak okouzlit dívku - či co?"

"To je pouze přirozený šarm, Fialko."

"Aby ses nepřechválil, Cassanovo."

Jen s úsměvem zavrtěl hlavou a chytil mě za ruku. "Smím prosit o tanec?"

"Smíš," kývla jsem a nechala se dovést na parket, kde pár párů tančilo valčík. "Umíš to vůbec?"

"No dovol," zatvářil se uraženě. "Já jsem Sirius Black, umim všechno."

"A nesmyslné tlachání ti jde ze všeho nejlíp," zabručela jsem, za což jsem si vysloužila jeho vražedný pohled.

Začali jsme se pomalu pohybovat do rytmu a já byla mile překvapena ze zjištění, že Sirius vážně nekecal a tancovat umí.

"Celkem se divím, že jsi byla ochotná znovu riskovat a vzít si podpatky," zabručel. "Pamatuju si, že když sis je vzala naposledy, skučela jsi bolestí už po pěti minutách a další dva dny ses odmítala postavit s tím, že ti to zničilo nohy a ty už nikdy nebudeš moct chodit."

"Děláš, jako kdybys mě neznal," ušklíbla jsem se a nadzvedla lem svých šatů, pod kterými se ukrývaly mé bílé tenisky. "Už riskovat nehodlám, poučila jsem se."

"Ty jsi fakt úžasná," pronesl se smíchem a v objetí mnou zatočil ve vzduchu. "Jsem rád, že tě tu vedle sebe mám."

"Promiň mi, kamaráde," zaklepal mu kdosi na rameno a vzápětí zpoza jeho zad vystoupil Theodor. "Tahle slečinka mi slíbila tanec už před více jak deseti lety, a tak doufám, že neporuší své zásady a svůj slib dodrží."

"Já svoje sliby dodržím vždycky," ohradila jsem se. "To snad víš líp, než kdokoli jiný." S mírným úsměvem jsem kývla na Siriuse, který pochopil a nechal nám trošku soukromí. Stejně ale Doryho zpovzdálí podezřívavě sledoval.

"Tvůj kluk mě vraždí pohledem," zamumlal můj skoro bratránek a snažil se přitom pohybovat do rytmu hudby. Vzhledem k tomu, jak moc špatný hudební sluch měl, mu to moc nešlo.

"Není to můj kluk," zašeptala jsem a kousla se do rtu, abych přemohla úsměv.

"Ale chováte se jako pár, alespoň většinou," zkonstatoval. "Jsem rád, že jsi zapomněla na toho, ehm, Blacka, nebo jak se jmenoval. Vím jak jsi byla potom zničená."

Tady by se asi hodilo menší vysvětlení: I přesto, že jsme se už s Theem nevídali, ještě pár let po odloučení jsme si dopisovali. A byl to právě on, komu jsem se jako první zmínila a kdo věděl úplně všechno. Když nad tím tak zpětně přemýšlím, kdyby se v Bradavicích neobjevil, asi bych mu dřív nebo později zase napsala.

Sklopila jsem pohled ke špičkám svých bot a ztěžka si povzdechla.

"No to snad ne," vyhrkl nechápavě a chytil mě za ramena. Znal tohle moje gesto, takže pochopil. "To snad nemyslíš vážně, Kei Kei? Vždyť ti zlomil srdce! Vsadím se, že ses přes to ještě úplně nepřenesla a už do toho padáš znova."

"Změnil se, Dory," obhajovala jsem sebe i jeho. "Snaží se mi to dokázat. Od začátku tohohle roku se na jinou holku snad ani nepodíval a Ellen by snad i seřval, kdybych se tam neobjevila. Změnil se, Dory. Dospěl a já stejně tak. Nebude už stejný jako minulý rok ani jako když jsme spolu ještě chodili, ale já ho mám takového ráda. Ty víš, že nejsem naivní a že ze všeho nejtěžší pro mě je odpouštět. A já mu odpustila. I přesto, co udělal, jsem mu odpustila, protože vidím, že toho lituje."

"Dobře, holka," povolil a konečně pustil má ramena. "Ale pokud ti ublíží znovu, zakroutim mu krkem. Stejně mu nevěřím."

"Nemusíš věřit jemu," roztáhla jsem rty do úsměvu a pohladila ho po tváři. "Stačí, když budeš věřit mě." S těmi slovy jsem se otočila a zamířila ke svému doprovodu, který nás celou tu dobu bedlivě pozoroval.

"Nechceš vypadnout?" nadhodila jsem vesele.

Němě přikývl. "Myslím, že po tobě budu chtít objasnit pár věcí."

"Dobře," kývla jsem a zamířila ke vchodu. "Na Astronomickou věž?"

"Na Astronomickou věž."

"A Siriusi?"

"Ano?"

"Odpustila jsem ti."

Čau všichniiiiii, ten konec teda nic moc a přidávám kapču se zpožděním. Chci se vymluvit na to, že odpoledne mám směny a ráno jsem ráda, že žiju, ale nevím, jestli mi to vyjde. Kdo má taky brigádu? Jinak jsem dneska viděla chlápka, kterej vypadal úplně jako Brumbál kdyby se přidal k motorkářskýmu gangu. Snad se kapča líbí.

V médiích Keiřiny šaty.

Love ya. Baru <3