[26] - Keira

3.7K 252 32
                                    

Den před Elleniným plánem

"Za chvilku budeš mít narozeniny," nadhodil Sirius, zatímco jsme mířili do sklepení na lektvary. "Tak co by sis přála?"

"Nic nepotřebuju," pokrčila jsem s úsměvem rameny. "Mám vše, co jsem chtěla."

"Takže mi vlastně jen přiděláváš práci," povzdychl si a zakroutil nade mnou hlavou.

Najednou nám cestu zastoupila jedna tmavovlasá dívka. Vypadala jako po dlouhém běhu a její brýle byly lehce nakřivo. "Ahoj, Keiro," vydechla a opřela se rukama o kolena, aby chytila druhý dech.

"Ahoj, ehm, Demi?" pozdravila jsem ji nejistě.

"Těsně vedle," ušklíbla se. "Jsem Debbie. Potřebuju s tebou mluvit."

"Tak já vás nechám o samotě, holky," kývl Sirius a chtěl se vydat chodbou dál, ale Debbieina paže ho zastavila. "Tebe se to týká taky, Cassanovo, pěkně tu zůstaň."

Ta holka se mi začínala líbit, byla tak trochu jako já. Na pohled drobná a křehká, ale ve skutečnosti hodně průbojná.

"Co se děje?" zeptal se Sirius.

"Ellen," odpověděla Debbie. "Ta se děje. Chce vás rozdělit, aby dosáhla nějaký pomsty či co. Jsem s ní na pokoji, a tak jsem vyslechla plán, který hodlá uskutečnit už zítra. Promiň, že jsem nepřišla dřív, ale nebyl čas."

"To nevadí," zavrtěla jsem hlavou. "Takže jsi nás přišla varovat, abychom se měli na pozoru, nebo znáš celý ten jejich plán?"

Debbie se vědoucně usmála a zatáhla nás trochu stranou. "Musim dávat bacha, aby mě Ellen, nebo nějaká z jejich společnic neviděla. Nechci problémy ani pro vás ani pro sebe. Takže, věc se má takhle..."

Debbie vysvětlila celý Ellenin proradný plán a já cítila, že mě s každým slovem popadá větší a větší vztek.

"Ta mrcha," procedila jsem mezi zuby, když tmavovláska skončila a zatnula dlaně v pěsti.

"Klid," mírnila mě tmavovláska. "Jediný, co musíme udělat je, aby její plán nevyšel, ne?"

"Ale teď nemáme čas na nějaký protiplánování," namítl Sirius. "Musíme na hodinu."

Debbie se na něj podívala se zvednutým obočím. "Blacku, nepochybuju, že ty už ses z hodin ulil nespočetněkrát. Keira, jak vidím, není proti, tak co máš sakra za problém? Já se tu snažím zachránit váš vztah tak, aby Ellen nic nevytušila a ty to furt kazíš."

Sirius zvedl ruce do vzduchu na znamení, že se vzdává a couvl o krok dozadu. Musím přiznat, že z Debbie šla v tu chvíli fakt hrůza.

Šáhla do kapsy svého hábitu a vytáhla drobnou flaštičku, kterou podala Siriusovi. "Tohle je protilék na lektvar lásky. Vypij ho předtím, než vejdeš zítra po vyučování do hradu. Až k tobě přiběhne ta malá holka s bonboniérou, dělej, jako že nic netušíš a vem si nějakej ten bonbón, ať si myslej, že jde vše podle jejich plánů. A až si tě Ellen odchytí, klidně běž za ní, ale tvař se ze začátku jako bys s ní nechtěl mluvit. Pak hraj chvíli její hru, ale žádný líbání, či něco víc, jasné? Počkej, až se do komnaty vřítí Keira s Fionou, ještě chvíli to hrajte, a pak už je mi jedno, co uděláte."

"Dobře," vydechla jsem zaraženě. Pak jsem udělala výpad vpřed a Debbie prudce obejmula. "Děkuji," zašeptala jsem.

Tmavovláska na mě jen spiklenecky mrkla, znovu si narovnala brýle, a pak se ztratila za rohem.

A já se  Siriusem jsme se rozběhli do sklepení, protože hodina už začala.

~~~

Druhý den jsem po vyučování mířila nezaujatě rovnou do Velké síně, abych byla co nejdřív na obědě.

Najednou mě však zastavil nějaký člověk se silným parfémem. Ze svého metru padesát sedm jsem se zezdola podívala na skoro o dvacet centimetrů větší blonďatou dívku. Téměř okamžitě jsem v ní poznala tu, co mě se Siriusem vyrušila v učebně.

"Ehm, můžu ti s něčím pomoct?" zeptala jsem se s hraným překvapením.

"Jo," povzdychla si smutně, ale bylo to tak falešný, že i kdybych o něčem nevěděla, pojala bych podezření. "Jsem Fiona a někdy na konci minulého roku jsem měla takový malý románek s tvým klukem."

"No, super," zabručela jsem a nervózně si zastrčila jeden z blonďatých pramenů za ucho. "A proč mi to říkáš."

"Zamilovala jsem se do něho," svěřovala mi dál, "ale on se pak vyspal s mojí spolužačkou a kamarádkou... A tvou nevlastní sestrou."

"To mluvíš o té jedné a samé osobě, nebo jsou to tři odlišný?" zeptala jsem se nevzrušeně. "Protože pokud je to ta samá osoba ve třech různých kategoriích, tak nechápu, jak se s ní můžeš kamarádit."

Fia mě probodla vražedným pohledem a pokračovala dál. "Vím, že to samý udělal i předtím tobě a mám pocit, že to udělá znovu."

"A já myslím, že tvůj pocit je úplně na nic, protože já Siriusovi věřím," odsekla jsem a chystala se odejít, protože jsem tušila, že mě stáhne zpátky. A taky že ano.

"Ty tomu nerozumíš," zavrčela mi do obličeje. "Ellen si na něj zuby brousí už hodně dlouho. Zrovna dneska říkala, že tento den bude tomu vašemu sladkému vztahu konec a ona není ten typ, co by to říkal jen tak."

"Kam tím vším míříš?" pozvedla jsem obočí.

"Ellen se chystá svést tvého přítele někde cestou do nebelvírské věže. Jsi si jistá, že ti dokáže zůstat věrný? Už jednou tě přece zklamal, ne? A ty nechceš být s někým, komu nemůžeš věřit."

"Zaveď mě tam," procedila ksem skrze zuby. Fiona se potěšeně ušklíbla a popadla mě za loket.

Musím přiznat, že bych si za tohle zasloužila to ocenění co dávaj mudlové hercům za skvělý výkon. Jak, že se to jmenuje? Otto? Ne, už vím, Oliver! Jo, zasloužila bych si Olivera.

Když nad tím tak přemýšlím, nebude to náhodou Oscar?

"Hej!" řekla polohlasem Fiona a luskla mi prsty před očima. Když jsem jí začala věnovat plnou pozornost, ukázala na jedny dveře, a pak je prudce otevřela.

Naskytl se mi tak pohled na Ellen, která držela přimáčknutého Siriuse u stěny. Snažila jsem se udržet vážný a zklamaný pohled, ale jeho výraz byl natolik k smíchu, že mi zacukaly koutky.

To už nevydržel ani on a oba jsme se začali smát, nevšímajíc si nechápavých pohledů těch dvou... vlastně tří slepic, protože se k nim vzápětí přidala i Evie.

Jen jsem slyšela, jak Ellen něco zavřískala a se slzami smíchu v očích se podívala na svýho kluka. Ten se jen usmál a dlouze mě políbil.

Usmála jsem se do polibku a v duchu poděkovala Debbie a pak taky Bohu. Ellenin plán nevyšel a všechno bylo tak, jak mělo být.

Čau všichniiiii, snad se kapitola líbí. Omlouvám se, že to teď moc nevychází, ale nemám moc nápady. Do konce příběhu nám zbývá plus mínus šest kapitol a já doufám, že vás to bude bavit až do konce.

Love ya. Baru <3

Bylo Nebylo, Jeden IdiotKde žijí příběhy. Začni objevovat