[8] - Keira

6.1K 336 106
                                    

Nevnímala jsem, co si holky vypráví, ani kolik je hodin. Jen jsem seděla a s tupým výrazem zírala na povlečení Lilyiné postele.

"Hej, Keiro," ozvala se vedle mě Meda, ale já jí úspěšně ignorovala. Snad jsem si ani nevšimla, že na mě vůbec mluví.

"Země volá Prewettovou," zahřměla znovu a probudila mě z hlubokého zamyšlení.

"Co je?" zeptala jsem se trochu nevrle.

"Takhle mimo jsi už tři dny," poznamenala Lily. "Přesněji řečeno jsi mimo od té doby, co jsi skončila ten školní trest s Blackem."

"No to se podívejme," zamrkala spiklenecky Astrid. "Hlavně mi prosímtě neříkej, že jste tam s drahouškem Blackouškem dělali děti a ty jsi teď těhotná."

Hodila jsem po ní Jsi-snad-blbá pohled a zavrtěla hlavou. "Jenom," povzdychla jsem si, "jenom jsme spolu měli vážnější rozhovor."

"O čem?" začala hned vyzvídat Astrid.

"O tom, jestli se jednorožci rozmnožují jako normální koně, nebo pomocí rohů, nebo ještě nějak jinak," odbyla jsem ji.

"Ehm, ne," zasáhla Andromeda. "O tomhle ses přece bavila se mnou, vzpomínáš? Skončilo to u něčeho takovýho, že duha je larva jednorožce nebo nějaký jiný blbosti."

"Proč se s váma ještě pořád kamarádím?" chytla se za hlavu Astrid. A kdyby ji Lily poklepáním na rameno nevrátila do reality, snad by si i začala rvát vlasy.

"Hlavně nedělej neviňátko," uchechtla jsem se. "Není to ani týden, co jsem tě slyšela polemizovat o tom, jestli královna přebaluje svoje děti."

Lily s Medou vyprskly smíchy a Astrid se zakabonila. "Ale to je skutečná záhada."

"A rozmnožování jednorožců snad ne?"

"Hej, hej, to stačí," utnula počínající hádku Lily. "Úplně jsme odbočily od podstaty původního rozhovoru."

"To je fakt," kývla Meda. "Teď vážně, Keiro. O čem jste se s Blackem bavili?"

"O ničem důležitym," pokrčila jsem rameny.

"To není pravda," vyjekla Lily. "Chtěl, aby si mu dala druhou šanci a ty jsi řekla, že si to rozmyslíš."

Svraštila jsem obočí a podezřívavě ji sjela pohledem. "Kdo ti to řekl? Byl to Potter, že jo?"

"Ne," zavrtěla hlavou. "Šla jsem s Jamesem probrat rozpis hlídek a náhodou jsem Blacka slyšela, jak o tom mluví."

"Proč probírá naše soukromé věci? Já toho hajzlíka zabiju," zvedla jsem se z postele a chtěla zamířit ke klučičím ložnicím, ale u dveří jsem se zarazila a s vědoucím úsměvem se otočila na Lily. "Tak James, jo?"

Meda s Astrid přemístily svoji pozornost na Lily, která na mě vrhla vražedný pohled. Jen jsem na ni spiklenecky mrkla a proklouzla do chodby.

Vystoupala jsem po schodech k pánským ložnicím sedmého ročníku a bez zaklepání vtrhla dovnitř.

Remus i Potter zvedli zrak od... Počkat! Knížek? U Remuse mě to nepřekvapovalo, ale Potter si vážně četl knížku?

"Ano, opravdu si čtu knížku, Prewettová," přerušil tok mých myšlenek. "Nemusíš na mě zírat, jako na dvojokého kyklopa."

"Kde je?" zavrčela jsem nevraživě a zabodla pohled do onoho brýlatého nekňuby.

"Pokud myslíš Petera, tak nemám zdání. Jedná-li se o Siriuse, tak v důsledku tvé špatné nálady, budu v zájmu jeho osobního bezpečí radši mlčet."

Bylo Nebylo, Jeden IdiotKde žijí příběhy. Začni objevovat