SURPRISE ✔ (CZ)- Dokončeno

SEDM

Už jsem tu týden! Podělaný zasraný týden! Chci domů. Ještě tři týdny a už se sem nikdy nevrátím.

"Hej kotě posloucháš mě vůbec?"usmál se na demnou Christian.
"Cože?"rozpačitě jsem se na něho koukla.
"Povídám jestli taky nejdeš k jezeru?"nechápavě na demnou kroutil hlavou.
"Né nejdu."
"Proč?"
"Prostě se mi nechce!"trochu jsem vykřikla.
"To máš krámy nebo co?"zašklebil se.

"Děláš si prdel?"řeknu už teď naštvaně.
"No co jinýho by to mohlo být?"usmál se.
"Třeba nejsem ráda ve tvý společnosti."ušklíbla jsem se.
"Všichni jsou rádi v mé společnosti."řekl a najednou mě zalehl jeho tělem.
"Pane bože co to děláš!?"vykřikla jsem,ale začala se smát,neboť mě začal lechtat.
"Pro-sím n-ne-nech mě."snažila jsem se mluvit jenže to nešlo.

"Co za to zlato?"usmál se a přidržel si ruce u mé hlavy.
"Nebudeš muset nikomu vysvětlovat ten stan co se ti rýsuje."ušklíbla jsem se a narážela na jeho kamaráda.
"Máš pravdu musím to nějak vyřešit a protože tu jsi jen ty musíš vystačit."řekl a drsně mě políbil.
Nepopírám,že se mi to nelíbilo protože to bylo skvělé.
Začal mi hladit bok a pak sáhl pod moje tričko.

"Vidíš seš nadšená v mé společnosti jako všichni."
"Tak teď si všechno pokazil idiote."
Odstrčila jsem ho a vydala se ven.
Kretén jeden!

.............
Na obědě:
"Co je Believe?"ptal se už po sto kráte Louis.
"Nic co by bylo?"usmála jsem se.
"Tak proč se mračíš?"pořád se vyptával a mě tím už opravdu štval.
"Nic mi není jasný?"vykřikla jsem a odešla od stolu.

.............
Večer na chatce:
Byla jsem tu sama. Jako vždycky.
Připadalo mi jako kdyby jsem tu nikoho neměla. A taky že né. Vždycky jsem byla sama......ráda sama. Jenže teď se něco změnilo a já ........chce se mi brečet. Nemusela jsem tu být mohla jsem být s Kylem a Miou.
Brečela jsem a neuvědomila jsem si to. Všechno se mi opět vybavilo.

FlashBack

"Tak pojď Nami."křikl na mě Kyle.
"Už jdu výdrž nalož zatím Miu."křikla jsem na zpátek.

"Tak jo asi máme vše můžeme vyrazit."rozzářila jsem se na malinkou Miu,která si žužlala svoje pidi oblečení.
"Kam nás to teda vezeš?"zeptala jsem se plná očekávání.
"Víš,že ti to neřeknu tak proč se vždycky snažíš?"usmíval se Kyle.
"Musím to zkoušet dokud mi to neřekneš."
"Jsi nepoučitelná."zasmál se a do zpětného zrcátka se koukl na malou Miu.

Prohlížela jsem si krajinu a byla ráda že mě má aspoň někdo rád.
"Nami vždycky tě budu milovat i Miu prosím odpusť mi."řekl vyděšeně Kyle a když jsem se koukla vedle něho narazil do nás prudce kamion.

Konec FlashBack

Otevřeli se dveře a v nich stál Christian.
"Naomi jsi v pořádku? Co se stalo?" Přiběhl rychle ke mě a vyděšeně na mě koukal.
Neměla jsem sílu mluvit a tak jsem si ho přitáhla k sobě a pevně ho objala.
Nečekala jsem to,ale přitáhl si mě k sobě ještě víc pak se najednou zvedl a se mnou si lehl přikryl nás a pořádně mě obejmul.
Nebude šťastný,že jsem mu brečela do trička.

"Všechno bude fajn."utěšoval mě.
"Už nikdy nic nebude fajn."řekla jsem a více se k němu zachumlala.
Asi jsem se zamilovala do jeho vůně.
"Ty mě fetuješ?"řekl nevěřícně.
"Možná....prosím mlč."řekla jsem a za pár minut jsem usnula.

Děkuju všem co čtou tenhle příběh.
Prosím o comment jestli se vám to stále líbí nebo ne.
Vaše Pretty-little-dwarf 😘😍😊