SURPRISE ✔ (CZ)- Dokončeno

DVACET OSM- Konec

Když jsme se vrátili ke mě domů udělalo se mi opět špatně.
Chrisovi se to nezdálo a tak řekl,že pojedeme do nemocnice ať se mi to líbí nebo ne.
Byla jsem tak zoufalá,že jsem mu slíbila sex,ale on odolal a vzdal se ho teď bude držet celibát.
,, Lásko nebudeš na mě naštvaná celou dobu,že ne."položil mi ruku na stehno.
,, Víš zlato,tohle sis zvolil sám."jeho ruku jsem sundala.

,,Dělám to jen pro tvoje dobro."úšklíbl se a pustil nahlas rádio, protože jsem začla vykládat o tom,že to udělal kvůli tomu,aby se mnou mohl co nejdříve spát.

Dojeli jsme před nemocnici a vlezli dovnitř,kde nás nasměrovali na ambulanci.
Měla jsem štěstí,že tu byla žena.
,, Spíte spolu často?"zeptala se doktorka nás dvou.
,,Ano."řekla jsem.
,,Ne."řekl on. Srandovní bylo,že jsme to řekli ve stejnou dobu .
,, Jistě tak kolikrát za den?"
,,Asi jen třikrát."řekl Chris beze studu.
,,Jen? Nevím jak ty,ale mě tohle bohatě stačí."zavrčela jsem.

,, Myslím,že je tu možnost,že jste těhotná. Dělala jste si těhotenský test?"
,,Ne. Beru prášky nemůžu být těhotná."nevrle jsem odvětila.
,,Nevadí uděláme vám ultrazvuk."

Po zjištění,že nejsem těhotná se viditelně ulevilo jen mě.
,,Je to divné,ale vaše příznaky nejsou žádné, které by mohli být u normální nemoci. Budeme vás muset poslat na další vyšetření."oznámila mi a já se bála,že je se mnou něco špatně.
,, Chrisi já se bojím."řekla jsem mu,když se mnou šel na jiné oddělení.
,,Neboj lásko jsem tady s tebou."
Řekl a políbil mě.

Byla jsem asi na třech vyšetření a pak se rozhodli,že mi vezmou krev a podívají se na ni .
Nervozita ve mě ještě více zvětšovala.
Bylo mi čím dál víc špatně.
Až jsem nakonec omdlela a probudila se na nějakém pokoji,kde pípaly stroje.

,,Chrisi?"
Nic. Sedla jsem si a zazvonila na zvonek.
Přišel nějaký doktor s rodiči a Chrisem.
,,Co se tu děje?"děsilo mě to.
,, Miláčku byla jsi v umělém spánku tři dny."řekla mamka.
,, Cože? Proč?"
,,Slečno zjistili jsme vám"byl přerušen .
,,Máš leukémii lásko."rozbrečel se Chris.
,,To je kravina já nemůžu mít leukémii."nechtěla jsem tomu věřit.

,,Je nám líto,ale bohužel jste přišla ve stavu,kdy se nedá nic dělat."řekl doktor a koukl na mé rodiče, kterým tekly slzy.
Sáhla jsem si na hlavu a zjistila,že ji mám bez vlasů. Kapky začli padat jako déšť a nechtělo přestat pršet.
Chris mě objal a já se ho chytla jako záchranného bodu.

,,Chrisi řekni,že to není pravda.
Řekni,že jsem těhotná a půjdeme domů." Hladil mě po zádech a máčel mi pyžamo.
,,Jsi těhotná lásko půjdeme domů."to už jsem se k němu tiskla jak nejvíce jsem mohla a nemohla přestat.

Najednou mi bylo líto,že jsem toho tolik promrhala,ale věděla jsem,že se brzo uvidím se svojí beruškou.
K večeru mi bylo nehorázně špatně.
Rodiče seděli na křeslech a byli zticha zatímco Chris ležel vedle mě na lůžku.

,,Slib mi něco."zašeptala jsem .
,, Cokoli na světě Naomi."
,,Slib mi,že na nic z toho co jsme prožili nezapomeneš,že toho nebudeš litovat a budeš si mě pamatovat jako tu protivnou holku z tábora, která se do tebe zamilovala."ukápla mi slza a propletla jsem si s ním prsty.

Bohužel přístroje začaly pípat a já nestihla to poslední slovo.

Pohled Christiana:

,,Slibuju Naomi." Přístroje pípají a moje jediná láska odešla.

Pohled třetí osoby:

Zatím co Naomi opustila nás všechny Chris ji objímal a šeptal stále dokola slibuji.
Trvalo dlouho než konečně svolil,aby ho od ní odvedli. Bylo všechno náhle rakovina se neprojevovala tak jak měla možná by měla šanci,ale osud to chtěl jinak.

Naomi tys nás opustila a zanechala si těžká a zlomená srdce nás všech.

Chris ještě dříve než od ní odešel zašeptal:,, Neodpustím ti,že jsi mě opustila, protože vím,že bys to ani nechtěla."

Nevím,co sem mám napsat. Všechno je to hrozně narychlo,ale chtěla jsem konečně dokončit něco co jsem začala.
Při psaní téhle kapitoly,i přes to že není nijak velká a dobrá, jsem brečela.
Uvědomila jsem si,že jsem teď na 100% zabila tento příběh.
Takže děkuji všem co tuhle slátaninu četli,dali votes, napsali komentář a hlavně vydrželi až do konce.

S lásko Pretty-little-dwarf ❤️❤️❤️