You made my life colorful (HUNHAN)

Xiumin special

"Lu, nechceš s námi k Layovi?" Usmíval jsem se do telefonu vesele. Byl jsem rád, že jsme se svým způsobem usmířili, ale furt mezi námi panovalo napětí, které mi vadilo. Myslím, že společně strávený čas a možná vyříkání v podnapilém stavu by mohlo pomoci. Když jsem od něj slyšel kladnou odpověď byl jsem nadšený. Myslím, že i pro něj je těžké trávit čas beze mě, když před tím vším jsme spolu byli každý den, celý den. "Přijde?" Bouchl mě do ramene Lay a povzbudivě se na mě  usmál. Nesměle jsem pokýval a přijmul prvního panáka tohoto dne. Netrvalo dlouho a Lay s ostatními se do toho pustili bez jakékoli rezervy. Prázdné flašky padaly na zem jako domino. Jen já netrpělivě čekal na Luhana, až když jsem se konečně dočkal. Vesele jsme se přivítali a šli za ostatními. Hráli flašku. Když jsme se přidali a hned první kolo padla flaška na mě, hrdě jsem si vybral úkol a nechal Laye ať yi svobodně vybere. "Udělej cucák Luhanovi." Nečekal jsem, že to vůbec navrhne a už vůbec, že to nebude jeho dnešní první cucák. "Kdo to udělal." Žárlil jsem. Tak strašně moc. Nechtěl jsem si ani představit, že by mohlo jít o něco víc. Že můj nádherný Lu už není neposkvrněný. "Xiu." Slyšel jsem jak mi zašeptal do ouška. Miloval jsem to. Miluju ho. "Sahat na tebe můžu jenom já." Řekl jsem nekompromisně a vrhl se na jeho krk znovu a znovu. Užíval jsem si jeho slastné a tiché steny. Pokračoval bych, ale jemně mě odstrčil. "Až doma." Zavrněl a já jen šťastně kývl na souhlas. Lay nad Xiuminovým dílem spokojeně zatleskal a dále roztočil flašku. Občas padly nějaké úkoly, které bych nerad zmiňoval, jako například, když se Lay s Luhanem měli políbit. V tu chvíli ve mě vřela krev, Chanyeola, který úkol zadal, jsem propaloval pohledem.

Lu byl značně pod vlivem, když jsme odcházeli. "Xiu, chybíš mi." Vrněl mi neustále do ouška. Nevadilo mi to, ale zároveň jsem to bral s nadsázkou, je přece opilý. "Chci tě Xiu." Přisál se dravě na mé rty jen co jsem zavřel vchodové dveře od jeho bytu. "Ne Lu. Jsi opilý." Zamítl jsem a odstrčil ho od sebe. "To mě nezajímá." Vzal jsem ho do náruče a nesl ho do ložnice. Pomohl mu se svléknout do spodního prádla a zachumlal ho pod deku. To samé jsem udělal i já. "Xiu" promluvil klidně ležící Luhan a já zvědavě otočil svou hlavu k němu. Políbil mě a zaujmul pozici nade mnou. "Nic nebude Luhane, ráno bys toho litoval." Vysvětloval jsem mu a on se znovu přisál na mé rty. Začal jsem spolupracovat. Naše polibky se čím dál více prohlubovaly. Přesunul se na můj krk. "Lu" Zavrněl jsem a začal ho laskat ve vlasech. Měl to rád. Lekl jsem se, když mi rukama sjel na boky a posunul se níže. Seděl mi na klíně. To nevěstí nic dobrého. "Luhane, ne." Odtrhl jsem ho agresivně od svých rtů, převalil ho na záda a držel mu ruce nad hlavou. Jeho zrychlený dech ve mně probouzel chtíč, ale nebylo to správné. Koukal na mě svýma psíma očima a snažil se cokoli vyčíst. Marně.
"Pěkně si lehneš a budeš spát je ti to jasný." Zvedl jsem na něj hlas. "J-jo." Zakuňkal. Slezl jsem z něj a lehl si od něj trochu dál, ale stejně se po chvíli přitulil a hledal vhodnou polohu v mé náruči. Společně jsme usnuli.

"Co tady děláš." Probudil mě ráno Lu svým křikem. "Říká ten, co mě chtěl včera celý večer zneužít." Ušklíbl jsem se na něj. Zčervenal. "Pamatuješ si něco?" Zasmál jsem se nad jeho reakcí "No, asi ano." Přišel jsem k němu a pohladil ho po tváři. Políbil jsem ho. Posadil mě zpět na postel a sedl mi do klína. Bříškem pravého palce mě hladil po tváři, zatímco mě druhou rukou tahal jemně za vlasy. Pomalu jsem si s ním lehl. Stále jsme měli spodní prádlo, čekal jsem na Lua, až se odhodlá jej zbavit. Povalil jsem ho pod sebe a on automaticky rozkročil nohy, abych se mohl vměstnat mezi ně. Nikdy jsme si nebyli takhle blízko. Náš vztah možná trval dlouho, ale nikdy jsme nezašli až sem. Svými rty jsem laskal jeho tělo, zatímco mi tiše vzdychal sladká slůvka. Při každém jeho vzdechu jsem ho chtěl více a více. A on na tom byl stejně. Když jsem zlíbal celý jeho podbřišek přesunul jsem svá ústa na jeho krásné stehna. Pokládal jsem polibek vedle polibku. Dokonce se mi povedlo mu udělat i značku. Když jsem se dostával až nebezpečně blízko k jeho trenkám, přitáhl si mě za vlasy zpět nahoru. Bál se. Otřel jsem se svým klínem o ten jeho. Hlasitě zasténal. "Koukej se na mě." Olízl jsem mu rty. "N-nemůžu." Koktal. "Proč ne?" Otázal jsem se. "Představuji si někoho jiného."