Bylo to ještě horší, seděl jsem na posteli a obličej si schoval do dlaní, nechtěl jsem si to přiznat, snažil jsem se stále obelhávat sám sebe, že je mi to jedno, že se mě to absolutně netýká, ale čím víc jsem se snažil, tím to bylo horší a já padal...
Nespokojeně jsem mručel, když jsem slyšel zvonek. "Zabiju někoho brzo." Vrčel rozzuřeně Sehun a vyskočil z postele. "Oblékni se alespoň." Zakřičel jsem na něj a sám se zabalil do prostěradla s misí zjistit, kdo nás vzbudil. "Jé dobrý den, co byste si přál?" Usmál jsem se na svého souseda a doufal, že neslyší nadávky, které vypouští Sehun z úst. "Jde o to, že tu byl včera po desáté velký hluk a věříme, že byste s tím s přítelem mohli něco udělat." Usmál se na mě a ukázal na Sehuna, který si to rozzuřeně vykračoval ve spodním prádle k nám. "Kdo to je?" Pokynul hlavou ke dveřím. "Můj soused." Odpověděl jsem nervózně. "Nebojte se, nebude se to opakovat." Usmál jsem se na něj. "Opakovat co?" Vyzvídal Sehun a já doufal, že to nebudu muset poslouchat znova. Už tak jsem celý rudý. "Váš sex byl příliš hlasitý." Když jsem slyšel, jak to soused vyslovil, málem jsem se zadusil vlastními slinami. Začal jsem zběsile kašlat. Podíval jsem se k Sehunovi a on se jen spokojeně ušklíbl a založil si ruce na prsou. "Zařídím, abychom to příště stihli dokončit před desátou." Na jeho tváři se objevil zlomyslný úsměv a já věděl, že to nedopadne dobře.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Ještě mi tady někdo bude přikazovat, kdy mít sex. To určitě." Zasmál se pohrdavě Sehun, když jsem připravoval snídani. "Má pravdu." Odporoval jsem mu. "Luhane furt to nechápeš?" Přišel ke mně a objal mě zezadu. "Nechápu co?" Nevěděl jsem o čem mluví. Byl jsem zmatený, ale jediné co vím je, že s úšklebkem na jeho tváři to není nic dobrého. Dá se dokonale přečíst podle výrazů v jeho tváři. Bojím se? Ano. Můžu s tím něco dělat? Ano. Chci s tím něco dělat? Ne. Má nade mnou plnou moc. Tak to mám rád. Tak to chci. Na jeho odpověď jsem čekal dlouho. Objímal mě zezadu za pas. Natiskával se ke mně co nejblíže. Ale nemohl jsem nic říct, dokud jsem neznal odpověď. Netrvalo dlouho a začal okusovat mou jemnou kůži na krku, která byla fialově zabarvena už z předešlé noci. Začal jsem se tlumeně culit a vrnět. Jako vždy. Jeho doteky mě dohání k šílenství. Začal jsem si broukat písničku, abych se uklidnil, je teprve ráno, takhle to nejde. Moje boky se poddávali melodii. Když jsem si uvědomil, že se Sehun svými rty nepohl o jediný milimetr, že stále drží mou kůži mezi zuby, jakoby ani nedýchal. V tu chvíli mi to došlo. Musel jsem zastavit své boky.
"Že si tě můžu vzít kdykoli a kdekoli chci." Vydechl hluboce a prudce mě k sobě otočil.
Sehun
Pomalu jsem přibližoval svoje rty k těm jeho, jeho dech se opět třásl vzrušením a já se jen škodolibě pousmál. "Ale teď mi udělej snídani." řekl jsem a pohotově se posadil k jídelnímu stolu. Lu uraženě zatřásl hlavou a znovu se ze zápalem věnoval krájení zeleniny. Podíval jsem se na hodiny, bylo půl desáté , což mi okamžitě připomnělo, že dnes máme být na oběd u nás. Upřímně jsem dost litoval, že se moje máma s Luhanem seznámila tak brzo, tohle bylo vážně otravné.
Prohlížel jsem si Luhanovo tělo od shora dolů. "Jak chceš takhle přijít k nám?" dovtípil jsem se. Rozkouslý ret, na jeho krku snad nebylo místo, kde nebyl cucák nebo modřina od kousance, pohmožděné zápěstí. "Budou si myslet, že tě někdo zmlátil." zasmál jsem se i přes Luhanův výhružný pohled. "Všechno je to tvoje vina." zakňučel a odebral se do chodby před velké zrcadlo. Hned jsem ho následoval. Ublíženě si žmoulal krk a zkoumal cucáky, modřiny a škrábance na svých stehnech. Přistoupil jsem k němu a umisťoval jemné polibky od jeho ramena až po jeho krk, usmíval se a naklonil hlavu, abych měl lepší přístup. "Miluju tenhle pohled." pozvedl jsem jeden koutek do provokativního úsměvu, když jsem schytal ránu loktem.
