You made my life colorful (HUNHAN)

15. Too blind to see, too deaf to hear

Sehun

Práskl jsem vztekle dveřmi a seběhl schody během pár vteřin, ovládal mě hněv, ale mířený jen a jen k Luhanovi. Jak si mohl dovolit mi vůbec lézt do mobilu? A ještě mi vyčítat pitomé zprávy, které pro mě absolutně nic neznamenali, i kdyby, byla to jen jeho vina s jeho věčnými výmluvami a obavami. Nemohl jsem ovládat svoji zlost, měl jsem pocit, že zešílím, nevěděl jsem co dělat, potřeboval jsem se zbavit všech myšlenek a emocí, aspoň na chvíli. I kdyby to mělo být jen pár vteřin.

Znovu jsem cítil vibrace v mé kapse, rychle jsem ho vytáhl s obavou, že je to Luhan. Nebyl, samozřejmě.

Baekhyun: Ignoruješ mě?

Sehun: Právě jsi mi zařídil rozchod

Baekhyun: Opravdu? To mě mrzí..

Baekhyun: Nechceš přijít a popovídat si o tom?

Nad touto zprávou jsem se pousmál. Bylo mi jasné, že lítost se mu vyhýbá obloukem, ale v tuhle chvíli mi to přišlo jako nejlepší nápad. Potřeboval jsem to, tak proč toho nevyužít?

Za pár okamžiků jsem se ocitl u Baekových dveří, otevřel mi ještě dřív, než jsem vůbec stihl zazvonit. Jeho provokativní úšklebek na tváři mi okamžitě rozproudil krev. Odstrčil jsem ho a zavřel za sebou dveře. "Teď už splníš to, co si mi slíbil?" uchopil moje tričko a pomalu ho vyhrnoval. "Necháš mě prosit?" skousl si svůdně ret a jedním trhem sundal moje tričko, které odhodil na nedalekou komodu. Zalapal jsem po dechu a okamžitě se vrhnul na jeho dychtivé rty, pevně jsem uchopil jeho boky a tlačil ho dozadu, dokud nenarazil na chladnou zeď. Náš polibek se stále nerozpojil, bez váhání se vrhnul na můj pásek a během pár sekund mi stahoval kalhoty. Ušklíbl jsem se proti jeho rtům a prudce ho od sebe odstrčil. "Klekni si."

Okamžitě mě poslechl a zaujal podřazenou pozici, přesně věděl, co po něm chci. Pomalu stahoval moje spodní prádlo, když odhalil moji erekci, zvrhle se usmál a olízl si rty. "Hmm.." zabručel, než o mě začal pečovat svými jemnými ústy. Propletl jsem prsty v jeho vlasech a určoval si tempo, které vyhovovalo mé neukojitelné potřebě. Jeho nevinný pohled, který mi věnoval po celou dobu jenom přiléval benzín do ohně.

Surově jsem ho přirazil ke zdi a bleskově se zbavil jeho trička, jednou rukou jsem hladil jeho dokonalé tělo, druhou stahoval jeho kalhoty. Hladově jsem líbal jeho šíji, zdobil ji hrubými podlitinami a kousanci, zatím co jsem do něj vniknul. Nebral jsem ohled na jeho bolestivé sténání, okamžitě jsem začal přirážet, hrubě jsem uchopil jeho hrdlo, nehty jsem zarýval do jeho kůže, dokud jsem nebyl spokojený s jeho sýpáním, které se pozvolna měnilo v hlasité vzdechy plné rozkoše a extáze. Neustále jsem zrychloval a přitvrzoval ve svém tempu, cítil jsem kapky potu stékající po mém čele, adrenalin, který mi nedovolil se ovládat stále nabýval na intenzitě. Cítil jsem, jak se Baekhyun třese, právě to byl ten moment, jako provokující červená barva, s každý přírazem jsem cítil vztek, který jsem v sobě držel celou dobu. Dusil se pod mým sevřením a já se jen škodolibě usmál, způsoboval jsem mu bolest, která ho zvráceně uspokojovala, nás oba, chtěl jsem vidět celé jeho tělo pohmožděné a obdivovat ho jako poskvrněné plátno. Jeho vrchol přišel dřív, než jsem čekal, lehce jsem se pousmál a zpomalil své tempo, líbajíc jeho poškrábané rameno jsem zanedlouho po něm dosáhl stejného pocitu.

Když jsem vyšel ze sprchy, jen ležel na posteli a zíral do stropu, jako by právě prošel nějakým traumatickým zážitkem. Naklonil jsem se nad něj, ruce jsem opřel u jeho hlavy a zlomyslně se usmál. "Nějak tě to zmohlo." řekl jsem mírně provokativně. S úšklebkem mě uhodil do hrudi. "Dal jsi mi zabrat." prohlásil mírně vyčítavě. "Ale nikdy jsem nezažil nic lepšího." se spokojeným úsměvem jsem se naklonil pro polibek. "Skočím si do sprchy, doufám, že mi neusneš."