Killiane, naval košili!

861 60 26
                                    


"Samantho! To nemůžeš myslet vážně! Ne! Prostě ne, souhlasil jsem se spoustou tvých nápadů, ač se mi zdály sebevíc absurdní, ale tohle je už přespříliš. Neuvědomuješ si, že nejen tvůj život, ale i ten můj bude vystaven nebezpečí jen proto, že se nedokážeš smířit s odmítnutím. Copak já můžu za to, že ses narodila ve špatném pohlaví?" popadl Killiana další z jeho velice častých dětinských záchvatů rozumnosti, díky kterému mu na čele pokaždé vylezla pulzující žilka, a já jen čekala kdy mu rupne a já budu obviněna z jeho smrti a možná se tak trochu začalo ozývat moje svědomí, které se ke mně ani nevím jak, vrátilo z prázdnin, ale asi ho honem někam pošlu, protože ten pocit mi nebyl moc příjemný. „Definuj špatné pohlaví! Nic takového není! Je to jen výmysl chlapů, aby si ukonejšili své ego a ješitnost! Killiane, pokud příště řekneš nějakou podobnou blbost, přísahám že tě nabodnu na stěžeň a nechám racky, aby tě rozcupovali na kousky." Prohlásila jsem s mírně potlačenou agresí v hlase. „Co zas blázníš Sam? Klid, však se zas tak moc nestalo ne?" Promluvil už klidným hlasem, přičemž se mi neustále díval zpříma do očí.

"Pochop, ty s tím nemusíš mít nic společnýho, prostě mi půjčíš nějaký svoje oblečení a na tu loď dojdeme každý sám, ani si mě nevšimneš." Změnila jsem téma a přímý pohled jsem mu oplácela.
"Jak jen můžeš být tak lehkomyslná? Co když se ti něco stane? Neuvědomuješ, si že jsou to piráti? Oni si s tebou servítky brát nebudou." Snažil se mi mé tvrzení vyvrátit.
"Můj milý Killiane, s obyčejnou holkou možná ne, ale stále zapomínáš že jsem čistokrevná pirátka a vnučka obávaného Černovouse k tomu, to si myslím na zachránění vlastního krku a získání trochy respektu bohatě stačí." Sebevědomě jsem se ušklíbla, odpovědí mi bylo jen bezmocné povzdechnutí mého společníka. Seskočila jsem z dřevěného lešení, které bylo postaveno po boku hostince, kam jsme se po zbytek noci zašili. Od mé neshody se Scrumem dnes večer v hostinci uběhlo pouze pár hodin, na jejichž spočítání by vám bohatě stačily prsty jedné ruky, ale mě se stále honilo hlavu jen jediné. Jak se dostat na tu loď, která nás nejen zachrání před komodorem, což jsem samozřejmě nezapomněla zdůraznit tomu strašpytlovi jako další z kladných věcí mého plánu, ale také nás dostane bezpečně do Tortugy a jediné co by k tomu bylo zapotřebí by bylo dostat se na loď a pak nás čeká jen celodenní šůrování a pucování paluby do doby než doplujem až do pirátského přístavu.

"Sam, asi jsi mě špatně pochopila, já ti v tomhle věřím, moc dobře si uvědomuji že v těchto věcech se vyznáš mnohem lépe než já, ale přijde mi nezodpovědné riskovat na úkor toho svůj život, když ani nevíš, jestli se ti to povede. Co když tě odhalí? Co pak?"
"Nemůžeme se pořád dohadovat o tom co by bylo, když to nezkusíme, risk je zisk, to si pamatuj. A když to nevyjde? Nevadí, zaplavu si mezi žraloky a budu si vyčítat každou chybu a každou sebemenší věcičku, kterou jsem mohla udělat líp, ale vykašlala jsem se na to protože jsem, jak jsi sám před chvílí řekl ,,až moc lehkomyslná." pokrčila jsem rameny a věnovala mu jeden ze svých vítězných úšklebků, protože jsem si byla na sto procent jistá, že se mi podařilo ho přemluvit.
"Ach jo, Samantho! Jestli mě kvůli tobě zabijou, přísahám že tě budu chodit strašit a už nikdy, zdůrazňuji nikdy se mě nezbavíš." seskočil z lešení stejně jako já před chvilkou.
" Řekni mi, jaký by v tom byl rozdíl, kdybys žil nebo byl mrtvej, za zadkem bych tě měla pořád tak či tak, tak je to přece jedno." Pokrčila jsem rameny.
"Hele, to není pravda! Jsem dost samostatný, jen se nevyznám v těch vašich pirátských věcech." založil si ruce na hrudi a nasadil ublížený výraz.
"Tak samostatný možná, ale když dojde na něco jiného než na podvody a předstírání lorda Blacka jsi totálně mimo mísu. Občas přemýšlím, jestli jsi takhle natvrdlý od přírody nebo to jen hraješ." Hraně jsem do něj šťouchla.

Sparrow's  daughterKde žijí příběhy. Začni objevovat