9. část bolest, strach, bezpečí

278 12 0
                                    

15+

Fleshback

Najednou jsem uslyšel křik a podle hlasu vím že byl Dančin. Pohotově jsem vztal a šel hledat odkud vyšel.

Endfleshback

Pohled Danči

Můj plán je najít slečny youtuberky. Bohužel mi ho překazil pan Vadim.  ,,ahoj" řekla jsem a začala ho obcházet. Najednou jsem ucítila pevný stisk na mé paži který mě přitáhl před Vadima. ,,co to děláš" zeptala jsem se ho překvapeně.  Neodpovídal jen se ke mně začal pomalu naklaňovat. Byl z něho cítit alkohol. Rychle jsem otočila hlavu takže jeho polibek skončil na mé tváři. Vlepil mi štiplavou facku. Přece jenom je to rusák a má pořádnou ránu..... Nevěděla jsem jak rágovat tak jsem se jen pokusila vyprostit z jeho sevření. Nepodařilo se a začal mě táhnout do něaké místnosti-nejspíš skladu. Zařvala jsem protože jsem tušila co příjde. ,,drž hubu!" Za to jsem schitala další facku a jízlivý napomenutí. Chytl mi pusu a táhl mě dál. Jen jsem doufala že to někdo slyšel. Zatáhl mě do zadu a vrhl se na mě. Začal ze mě rvát lacláče a tryko. Byla jsem před ním jen ve spodním prádle a brečela. Nahl se ke mně a pošeptal: ,,slzy ti nesluší" usmál se a začal mi sundavat podprsenku. Začala jsem sebou cukat ale to jsem neměla dělat protože mi vrazil další facku. Odhodil mi podprsenku a hrál jsi s mími prsy. Modlila jsem se aby to už skončilo, aby to byl jen sen. Jenže nebyl. Měla jsem dole už i kalhotky. Strčil mi tam první jeden prst a začal s ním pohybovat. Pak druhý, třetí a dále celou ruku. Nehorázně to bolelo. Cítila jsem jak po mě stékají slzy. Najednou byli dole jeho kalhoty a vsunul ho do mě. Cítila jsem nehoráznou bolest v podbříšku. Začal sebou pohybovat a já myslela že umřu. Když najednou přestal, oblékl jsi kalhoty a odešel.

Svalila jsem se na zem a začala hystericky brečet. Nandala jsem si oblečení a odmítala vztát. Nechápu jak to mohl Vadim udělat. Namlouvám si že byl jen opilí ale můžu mu vůbec odpustit.

Z mého přemýšlení mě vytrhl můj zvonící mobil. Ležel na zemi takže nejspíš při tom vypadl z kapsy. Volal mi Martin.

On: Lásko kde jsi? Volal sem ti asi milionkrát. Řvala jsi, nemůžu tě najít.

Já: A-Asi v něakým s-skladu.

On: C-cože?

Já: Přijď před záchody.

Típla jsem to. Koukla jsem se na mobil a opravdu mi hodně krát volal ale neslyšela jsem to. Můj plán byl donutit své nohy k chůzi. Opatrně jsem se zvedla a pomalu jse rozešla. Pořád mi bolelo v podbříšku. Něak jsem zvládla a došla před wc. Čekal tam Martin který se netrpělivě rozhlížel kolem sebe.Když mě uvyděl tak se ke mně rozběhl. ,,co se ti stalo?", ,,ty jsi plakala?" zahltil mě otázkami. Bála jsem se jak zaráguje když mu to řeknu. ,,j-já t-ti ně-co musím ří-říct" vykoktala jsem ze sebe. ,,bože co se ti stalo?" zeptal se starostlivě. ,,o-o-on Va-dim mě zná-silnil" začala jsem brečet a zlomil se mi hlas.

Pohled Martina

,,o-o-on Va-dim mě zná-silnil" vykoktala ze sebe z brekem. Nevěřil jsem vlastním uším. Ten zmr*, to je takovej kr*tén. Hrozně moc si teď vyčítám že jsem jí nenašel dříve nebo že jsem jí někam nechal jít samotnou. Je mi z toho na nic. Pořádně jsem ji obejmuj. Je mi jí hrozně líto..... Myslím že  by jsme měli jít. Vadima můžu zabít jindy. Nechce se mi jí vláčet vlakem a proto zavolám taxi a bude spát u mě doma. ,,počkej chvilinku" řekl jsem do našeho obětí a začal hledat mobil. Zavolal sem taxi a vzal Danču do náruče. Pronesl jsem jí celým barem a cestou nám vzal věci u stolu. Rozloučil jsem se z ostatními a měl jsem namířeno ven.

Když přijelo taxi tak jsem jí dal dovnitř a řekl adresu taxikářovi. Celou cestu se ke mně tulila a tlumeně brečela. Já ji dělal malé spirálky na zádech a utěšoval jí. Sice nebude nejlevnější cesta taxikem přez skoro celou republiku ale co nadělám. Auto zastavilo před mím barákem a já jen zaplatil a nesl sem Danču s věcmi nahoru. Položil jsem jí na postel a rychle usnula. Nechtěl jsem jí tam nechávat nepřevlečenou tak jsem jí opatrně vysvlékl a dal jí moje tryko.

Nevím jak to udělat se zítřejší školou tak radši nastavím budík dřív aby jsi stihla dojít pro věci.


Promiňte nejprve za kradší díl a taky že jsem strašne dlouho nevydala další díl. Já vím že jsem strašná tak mě prosím neukamenutejte. Ještě bych se vás chtěla zeptat jak berete to že jse Martin odstěhoval minimálně na 2 měsíce do LA?

~kiki~

757 slov


Já + Jmenuji se Martin ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat