Omluvte prosím všechny chyby ve příběhu ❤
_________________________________________
Jmenuji se Daniela a je mi 17 let. Žiji v Praze a už hodně dlouho sleduji youtubera Jmenuji se Martin. To co se stane je osud nebo co?
#359 v kategorii fanfikce 16.1...
Mamka jeí mamce volala ještě dvakrát ale nebrala to. Už jsem se o ní hrozně bála. Pak mi volal přez skype Martin a ten mě taky uklidňoval ale nepomáhalo to. V noci jsem nemohla usnout. V hlavě se mi honili myšlenky že jí někdo unesl nebo že je mrtvá. No prostě hrozný.......
Endflashback
O týden potději......
Abych vám řekla co se za ten týden stalo. Anča žije. Zní to dost divně ale je to pravda. Byla se svojí mamkou na Krétě. Ve škole to ututlaly na to že byla nemocná a zapoměla se omluvit. Nejhorší bylo že to kde Anča byla věděla Markéta. Nic méně s Ančou jsem si to už urovnaly.
Je právě 20.5. což znamené že za pět dní má Martin narozky. Bude to velká párty v něakém drahém klubu v Praze. Tak co? Budeme mu 18 a peněz má dost. Problém je že já nemám pořád žádný dárek. S Áňou jsme domluvený že dnes po škole ho jdeme koupit. Ona ho taky ještě nemá. Jo a správně trčíme ve škole. Juhů!
,,Tak co by si si pro něj představovala?" zeptá se mě Anča když jdeme po ulici. ,,Já vůbec nevím ale asi něaký náhrdelník s křížem".
Prolezli jsme už asi deset zlatnictví a pořád nic. Potřenuji něco čím ho zaujmu. Něco co mě trkne do oka. ,,Dani tohle je poslední zlatnictví tady a mě se už dál nechce jezdit" ukázala Anča na obchod. ,,Jo tady určitě něco seženu" radši jsem si zaťukala do dřevěné dekorace co tu stála. Vešly jsme dovnitř a měla jsem pravdu. Hned mě oslovil zlatý přívěšek ve tvaru kříže.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Tenhle je dokonalý!" vykřikla jsem možná až moc nahlas. Jedna postarší paní co si tu vybírala naušnice tak na mě udělala takový to klasický ze Simpsnových ,,Pššš!". Málem jsem tam dostala záchvat smíchu. ,,Ukaž" postrčila ně Anča. ,,Tenhle" ukázala jsem na něj. ,,Jo ten ber" řekla rychle. Asi už semnou nechce ztrácet čas vybíráním. Zaplatila jsem a dostala od nich krabičku se srdčíčky.
,,Takže jednu věc už máme" zatleskala jsem si když jsme staly před obchodem. ,,Jo super teď půjdeme do drogerky" řekla Anča. ,,Ok stejně si tam potřebuji vytisknout fotky". ,,Dobře" kývla hlavou. ,,Co tam koupiš ty?" zeptala jsem se zvědavě. ,,Tak co se tam asi dá koupit" ťukla si hlavou na čelo. ,,Taky dobrý nápad na dárek" zasmáli jsme se.
V drogerii jsem nám vytiskla naše nejhezčí fotky. Anča tam mezitím koupila něaký velký balíček kondomů. Ale má dobrý nápad na dárek. Já mu ještě koupím něaké pěkné tryko a rámeček a budu mít hotovo. Zatím mám vlastně koupenou půlku z dárku co mu chci dát.
Celý den jsme lítaly po nákupáku a já mu nakonec koupila tryko z potiskem Ameriky (takové to tryko co Martin nosí furt. A jo, vím že ho má déle ale hodí se mi to do příběhu).
----
,,Tak jak si se měla krásko?" zeptá se mě Martin přez skype. ,,Výborně". ,,A co ste tam dělaly?" vyzvídá, takže budu hrát na blbou. ,,Nakupovaly" odpovím stručně. ,,A co?". ,,Věci". ,,Jaké věci?". ,,Hezké". ,,Konkrétně" zaškemrá. ,,Mám tě ráda" usměji se na něj. ,,Neodbočuj od tématu" zazubí se. ,,Od jakého tématu?". ,,Hrát ti to moc nejde". ,,Hele jsem unavená takže doboru noc" pošlu mu vzdušnou pusu a pověsím to.
