Já + Jmenuji se Martin ✔

10. část pohoda, škola, pomsta

Flashback

Nevím jak to udělat se zítřejší školou tak radši nastavím budík dřív aby jsi stihla dojít pro věci.

Endflashback

Pohled Danči

Probudil mě budík u Martina doma. Bylo mi hrozně. Teď jsem nemyslela na to že jsi mamka starostmi o mě musí trhat vlasy nebo že mám být za pár hodin ve škole a všichni mě takhle uvidí. Ale na včerejšek. Při téhle vzpomínce jsem se zase rozbrečela. Nechtěla jsem ale něak to nešlo zastavit. ,,Daní" objal mě Martin. ,,pšš". ,,no ták" utěšoval mě. Po delší chvíli jsem se uklidnila. ,,promiň" řekla jsem Martinovi. ,,za co jse omlouváš?". ,,za to všechno". ,,to já bych se ti měl omluvit měl jsem tě víc hlídat moc mě to mrzí" řekl. ,,ty za to nemůžeš" znovu sem ho obejmula. ,,já tomu krétonovi rozbiju hubu" řekl naštvaně.

,,chceš jít dnes do školy?" zeptal se. ,,ani ne". ,,tak víž co? Uděláme si spolu hezkej den" řekl. ,,to beru jen zavolám mamce aby nebyla plešatá" zasmějeme se. ,,vidíš už se směješ" zkonstatoval.

S mamkou mám dohodnutý že večer příjdu domů. O tom znásilnění jí neřeknu. Jsem zvědavá co budeme dnes s Martinem dělat. ,,jaký popcorn máš nejradši?" zeptá se mě Martin. ,,sýrový". ,,dobře tak běž udělat popcorn a já mezitím najdu film" přikáže a já poslechnu. V kuchyni najdu skříňku kde je popcor a pak už to jen na 2,5 minuty dám do mikrovlnky. Najednou ucítím něčí ruce jak se mi obmotávají kolém mého pasu. Usměji se a otočím se. Jsme k sobě čelem. Martin se mi celou dobu dívá do očí. Pohledem mi přejede přez rty a začne se ke mě pomalu naklánět. Jeho rty se přilepí na ty moje. Ze začátku snimi nepohybuje a čeká na moji reakci. Začnu snimy pohybovat a Martin nezůstává pozadu. Přejede jazykem po mém dolním rtu, příjmu a dám mu povolení. Mezi našemi jazyky se odehrává 3. světová. Najednou cinkne mikrovlnka a já to přeruším.

Celý den jsme se prováleli v posteli u filmů. Je mi líp a nebolí mě už v podbříšku. Venku se začíná stmívat. ,,měla bych už jít" řeknu. ,,agrr" zakňourá Martin. ,,když nepůjdu teď tak mě venku ukradnou". ,,doprovodil bych tě" žadoní. ,,ne uvidíme se zítra". Na rozloučenou mu chci dát pusu na tvář ale otočí hlavu, takže mu pusa skončí na ústech. Políbím ho a chci se odtáhnout ale drží mě na jeho rtech. Když jsme se konečně od sebe odtáhli tak mě doprovodil na zastávku a já jsem jela domů.

♡♡♡♡♡♡Ráno♡♡♡♡♡♡

Probudila jsem se v tu hroznou ranní hodinu ve kterou vztávám. Už se ale těším na Áňu (její BFF jestli jste nezapomněli). Dlouho jsem jí neviděla a vlastně neví že chodím s Martinem. Doufám že všechno učivo hned doženu.

Došla jsem do školy ale Martin tam ještě nebyl. Prvního člověka které ho jsem uviděla byla Áňa. Okamžitě jsem jí uvěznila v medvídkovém obětí. Možná vám to příjde jako přehnaná reakce ale když jste nejlepší kamarádky a neviděli jste se déle než týden, tak je to normální reakce. ,,hrozně moc jsi mi chyběla" řekla. ,,ty mě taky".

,,musím ti něco říct" řekla jsem potom co jsme se odtáhli. ,,mám se bát?" zeptala se s mírným smíchem. ,,můžeš" vyplázla jsem na ní jazyk. ,,tak už povídej" naléhala. ,,já chodím s MARTINEM!!!". ,,to je úžasný" znova jsme se objaly.

Do třídy přišel Martin s Lukášem. Povídali si. Jsem ráda že si povídá s klukama. Abych vám to vysvětlila. Do Filipoví party patří: Tomáš, Ondra a David. Filip je něco jako vůdce. Zbytek kluků je vpohě. ,,ahoj lásko" přišel ke mně a dlouze mě políbil. ,,ahoj zlato". Usmála jsem se na něj ale v periférním vidění jsem sledovala Filipa který skoro rudnul zlostí když nás viděl.

Zbytek dne jsem přežila docela vpohě ikdyž pár věcí z učiva jsem nevěděla. Doufala jsem že po škole budu něco dělat s Martinem ale ten se mi omluvil že nemůže. Je pátek takže asi půjdu s Áňou ven.

Pohled Martina
Můj plán je následující: Jet Vadimovi rozbít hubu. Nikdo mi nebude šahat na Danču! Chtěla sice semnou teď trávit čas ale první mu rozbiju hubu.

Koupil jsem si jízdenku na vlak a čekám až přijede. Kladno není zas tak daleko od Prahy. Z přemýšlení mě vytrhl příjíždějící vlak. Jen jsem nasedl a čekal.

Stojím u Vadima před domem. Čekám na něj. Při jeho šikovnosti si nic z tý párty v klubu nic nepamatuje. Čekám tu už půl hodiny než ho konečně uvidím.

,,jé ahoj co ty tu" řekne nevině. Jen se usměji. ,,jdu něco vyřídit". Nechápavě jse na mě podívá. Vrazím mu takovou pěstí až málem upadne nazem. ,,ty vole co kurva blbneš" chytne se za místo kam jsem ho právě praštil. ,,tohle bylo za to že jses jí jenom dotknul". Chtěl jsem mu dát další ale tentokrát mi chytnul ruku. Nečekal jsem ani sekundu a tou druhou rukou jsem mu znova vrazil. ,,tohle za to že jsi jí praštil". Už se začal bránit a taky mě praštil. ,,a tohl za to že ses sní vyspal" kopl jsem ho nohou do koulí. Okamžitě se svalil na zem a já jsem hned odešel.

Tak jo je tu další kapitola. Tradá. Omlouvám se ale byla jsem na táboře a pak na vodě takže jsem nestíhala.... ale jsem tu s další kapitolou. Tentokrát rekord ve slovech.

~kiki~

877 slov