Já + Jmenuji se Martin ✔

19. část není to tak, útěk, já jsem...

Flashback

Během toho,
když byl Martin na záchodě mi přišla na mobil SMSka. Když jsem se podívala, co obsahovala, myslela jsem, že si ze mě někdo dělal srandu a chtěl na mě udělat prank. Ale obsah zprávy jasně říkal něck jiného.

Endflashback

Nahrnuli se mi slzy do očí. Někdo mi poslal fotku jak se Martin líbá s nějakou holkou a svléká jí tryko. Jak mi to mohl udělat. Nejhorší je že na fotce je vidět náhrdelník ode mě.

Začala jsem se rychle oblékat. Uslyšela jsem za sebou kroky. ,,Ty seš takovej nehoráznej kretén" vlepila jsem mu facku. ,,Co je?" chytil se za svou tvář. ,,Ještě se ptáš?" chtěla jsem mu vlepit další ale chytil mi ruku.

,,Co se děje?" měl nechápavý výraz v obličeji. Vyprostila jsem se z jeho sevření a hodila po něm můj otevřený mobil. Mezitím co se na to díval jsem se dooblíkla.

Podívala jsem se na něho. Seděl na posteli a rukama si zakrýval obličej. ,,To není jak to vypadá" podíval se na mě. ,,Aha takže mi chceš říct že je to photoshop když to je jasný originál!" vyjela jsem po něm. ,,A nebo že je to s té doby co jsme spolu nebyli!" řvala jsem po něm a z očí mi padal nehorázný vodopád slz.

,,Uklidni se" takže on mi řekne jen tohle?! ,,Dobře" už jsem nehysterčila. Jen jsem brečela. Pobrala jsem si své věci a měla v plánu odejít ale jeho ruka mě zastavila.

,,Pusť mě" začala jsem se vrtět. ,,Nespal jsem s ní" tak díky teda. ,,Jen ses s ní líbal a svlékal jí že" řekla jsem ironicky. ,,Dani" řekl zoufale. Znovu jsem se rozbrečela.

,,Nebreč níčí mě to" měl slzy na krajíčku. ,,Jestli to je to jediné co mi na to řekneš tak nazdar" odstrčila jsem ho od sebe a zabouchla mu před nosem.

Rychle jsem běžela pryč. Bylo mi jedno že je to moje chata nebo že je na kraji lesa. Prostě jsem běžela pryč.

Pohled Martina

Jsem totální debil. Jestli se ptáte jak to bylo, tak jsem s tou holkou spal. Ale né naschvál. Nikdy bych Danču nepodvedl. Nebo naschvál nepodvedl. Prostě jsem byl s klukama v klubu a ta holka mi pořád nosila nové pití a pak mě odtáhla do pokoje. Byl jsem asi moc opilý na to abych si všiml že nás někdo fotí nebo na to abych se od ní nenechal svíst.

Teď mám ale vědší problém. Nevím kam šla. Nevím co mám dělat. V téhle situaci mi pomůže Karel.

Kája: ,,Ahoj Martine" zabručí do telefonu. Nedivím se mu je 1 hodina ráno.

Já: Potřebuji pomoc

Kája: A s čím?

Já: No jednou jsem byl se spolužákama v klubu a byla tam jedna holka......

Kája: ,,Nechceš mi snad říct že si jí poevedl!" vyjel po mě.

Já: ,,Byl jsem opilej".

Kája: ,,Ví to?" zeptal se už klidnějším hlasem.

Já: ,,Někdo nás při tom vyfotil" rozbrečel jsem se.

Kája: ,,Ty seš takovej nehoráznej kretén".

Já: ,,Já vím".

Neděle

Pohled Danči

Máte svůj celoživotní sen? Já ano. Podívat se do Ameriky. Asi zatím moc nechápete.

První jsem si v ten den asi kolem 2 hodiny ráno zavolala taxi a vyrazila k Anča. Vždycky tu pro mě bude. Takhle mi to i řekla. U ní jsem se vybrečela. Martin mě deně volal a psal. Tím mě vůbec nepomáhal.... S Áňou jsme si řekli že na něj musím zapomenout. Anča kvůli mě nechodila do školy.

Proto mě napadlo že odletíme do Ameriky. Samozřejmě jen do půlky prázdnin a vezmeme sebou Honzu. Tam třeba na Martina zapomenu a ve škole ho budu ignorovat stejně jako Filipa.

,,Ty vole!" zařvu a doběhnu k záchodu. Už je mi pár dní ráno špatně a pokaždé bliju.

,,Zase?" příjde ke mě Áňa a začne mě hladit po zádech. Pochvíli si sednu na prkénko. ,,Nejsi náhodou těhotná?" vyladne z ní a já se zakašlám.

,,No co?" zasměje se a odběhne pryč. Počkat! ,,Stů...." nedořeknu to protože uslyším zabouchnutí vchodovích dveřích. Nechci si připustit abych byla těhotná. V 18 letech! Můj plán byl tak v 25 letech.

Tak jo. Budu uvažovat pozitivně. Můžu být přece jenom nemocná. Nebo to může být s toho že teď moc nejím. Najednou mi zavybroval mobil.

Martin to být nemůže protože jeho číslo mám zablokované. Podívala jsem se kdo to je a byl to Adam. Teď mi taky dost pomáhal. Vlastně mě balí. Jo je hezkej ale hrozný je že miluju pořád Martina. Škoda že se nedokážu odmilovat jen tak.

Adámek 💞: Nezajdeme ven?

Usmála jsem se nad přezdívkou.

Zlatíčko 😍: OK tak 12 na náměstí a zajdeme na oběd.

Takhle mě má pojmenovanou.

Adámek 💞: Beru

------------

,,Jsem doma!" zařvala Anča. Hned jsem k ní přiběhla. Podala mi krabičku a já šla na záchod. Načůrala jsem na papírek a pro jistotu to udělala ještě jednou. Každou sekundu co jsem čekala na výsledek jsem se hroutila strachy.

Asi po 10 minutách jsem se odhodlala podívat. Když jsem uviděla 2 čárky tak mi srdce vynechalo úder. Já čekám dítě s největším debilem pod sluncem.  Dítě si rozhodně nechám. Nemohla bych žít s pocitem že jsem zabila dítě. 

Bum, bum, bum. Je tu dalš díl. Lol. Asi jste nečekali že se stane tohle. Tenhle díl je krátký naschvál. Mám v plánu časový posun a to by se mi sem nevešlo. Takže teď jdu hned psát další část která výjde zítra. Teď můžu říct že tenhle díl ukončuje prázdniny 😂.

~kiki~

895 slov