Omluvte prosím všechny chyby ve příběhu ❤
_________________________________________
Jmenuji se Daniela a je mi 17 let. Žiji v Praze a už hodně dlouho sleduji youtubera Jmenuji se Martin. To co se stane je osud nebo co?
#359 v kategorii fanfikce 16.1...
Aspoň mě mamka uvidí bude to tak teď lepší.........
Endflashback
Pohled Martina
Nechápu Danču. Ona si snad myslí že jsem se s tou holkou líbal schválně? Nebo spíš ona semnou. Jsem hrozně naštvaný. Nejhorší je že nevím na koho.
Samozřejmě že jsem tu holku co mě líbala hned odstrčil. Šel bych hned za Dáňou ale jak se chcete dostat ze skupiny fanoušků tak rychle?
Pohled Danči
,,Ahoj Mami!" obejmula jsem mamku když jsem přišla domů. ,,No to je dost že se tady ukážeš" opětovala mi obětí. ,,Byla jsem pryč jen přez noc" zasmála jsem se. ,,Ale to je dost dlouhá doba pro milující matku" obhajovala se. ,,No jo tak promiň".
,,A jak ses měla s Martinem?" vyzvídala mamka když jsem jí pomáhala s nádobím. ,,Uhm jo super" zalžu. Opravdu jí nechci říkat že se Martin líbal s jinou. ,,Opravdu?" zeptá se ustaraně. ,,Jo".
------------
S mámou jsme si užily takový ten opravdový víkend podle vašich rodičů. Docela mě to i bavilo. Na Martina jsem skoro ani nepomyslela. Akorád je tu jeden menší problém. Právě mě zazvonil budík takže to znamená že musím do školy. To by nebylo ještě tak hrozné ale s Ančou jsme pohádané s Martinem také a Filipa se bojím. Jsem zvědavá jak dnešní den dopadne.....
Pohled Martina
Celý víkend jsem se trápil. Teď už vím že to byla moje vina. Měl jsem se procpat těmi fanynkami.....
Nevím co mám dělat snad jenom "promiň" bude stačit. Teď stojím před školou a čekám na Lukáše protože jsme si tady dali sraz. Upřímně doufám že on mi pomůže. ,,Čau bro" dá si semnou ťukes. ,,Ahoj" odpovím sklesle.
,,Děje se něco?" zeptá se. ,,No totiž trochu jsem se pohádal s Dančou a nevím co mám dělat" přiznal jsem. ,,Kvůli čemu?". Vše jsem mu pověděl. ,,No kámo kup jí něakou kytku nebo něco takovýho protože tuhle holku nesmíš ztratit" nadechl se. ,,Danču by chtěl každý. Dříve se na ní nemohl žádný kluk ani podívat protože by ho Filip zbil ale teď je to jinak. Od té doby co se s ním rozešla tak si každý myslí že by mohl mít šanci" řekl upřímně. ,,Páni asi budu muset jít do květinářství, omluv mě" rozběhl jsem se od školy.
Pohled Danči
Bála jsem se. Pomalu jsem vkročila do třídy. Všichni se na mě podívali kromě Anči. Ta seděla u stolu s Markétou a ignorovala mě. Popravdě nevím co mám dělat. Pomalu jsem došla k lavici a sedla si do ní. Chvíli jsem jen tak seděla a koukala do blba ale pak přišla moje hrozba FILIP.
,,Copak, že tady sedíš tak sama?" zeptal se. ,,To tě nemusí zajímat" odfrakla jsem. ,,Měla by jsi být ke mě trochu milejší" hnusně se zasmál a tvrdě mi stiskl ruku. Bála jsem se co udělá dál když na něj budu hnusná.
,,Nech jí být" ozval se někdo za námi. Doufala jsem že to bude Martin ale nebyl. Byl to Lukáš. No aspoň něaká pomoc. ,,A to jako proř?" řekl a zesílil stisk na mé ruce až jsem sykla bolestí. ,,Protože to jinak dopadne s tebou dost špatně". ,,Tebe bych se měl bát" začal se smát.
,,Jo" řekl povíšeně Lukáš. Teď jsme měla o Lukáše opravdový strach. Zahrávat si s Filipem nese bolest. Filip chtěl ještě neco odpovědět nebo ho sned udeřit. Nevím. Naštěstí přišla do třídy učitelka.
,,Tak jo děti posaďte se" řekla když jsme si všichni stoupli. ,,Kdo chybí?" zeptala se. ,,Carev" sykl Filip. ,,Mám ho omluvit" stoupl si Lukáš. ,,Oh dobře" řekla a zapsala si to.
Hodina probíhala normálně. Měli jsme Poesii. Zrovna jsme mluvilil o lásce když někdo přišel. Ten někdo byl MARTIN. Držel v ruce kytici růží:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Promiňte že ruším hodinu ale chtěl bych něco říct mé nejvědší lásce" řekl a stoupl si před třídů. Podíval se na mě a mě to bylo hned jasné.
,,Má nejdražší, nejmilovanější, nejkrásnější, nejhodnější lásko chtěl bych se ti moc omluvit. Celý víkend jsem se moc trápil. Bylo mi bez tebe hrozně, na nic. Uvědomoval jsem si že jsem udělal nejvědší chybu na světě. Nechal jsem tě jít. Miluji tě hrozně moc a byl bych moc rád kdyby si mi odpustila" dokončil svůj proslov a já jsem se rozbrečela. Doběhla jsem k němu a pevně ho obajala. ,,Taky tě moc miluji" řekla jsem dost nahlas aby to třída slyšela. Pak jsem se mu přisála na rty celá třída začala tleskat i Anča. Samozdřejmě kromě Filipovi party.
,,Sice jste mi vyrušil mladý pane hodinu ale bylo to moc hezké a navíc to patřilo k tématu takže vám dám jedničku" řekla a mile se usmála. Byla jsem ráda že je všechno tak jak má být.
Zbytek dne probíhal skvěle ikdyž jsem pořád nemluvila s Ančou.
Tak jo. Máme tady další kapitolu. Omlouvám se zato že je dost krátká ale prostě tradá! A promiňte za chybi.
