Tak, další kapitolka je tu :) Užijte si jí a pokud budete mít chuť, napište prosím, co si o tom myslíte :) Moc ráda, bych znala váš názor :D
-Themii
„Máš problém!" To byla první slova, která Nicol pronesla směrem k na gauči rozvalenému Harrymu. „Co zase?" Ušklíbl se otráveně. „Tohle!" Hodila na zem tašky a do klína mu vhodila noviny. "Kurva!" To bylo jediné slovo, na které se zmohl. "Já jsem idiot..." Dodal ještě a promnul si obličej. "Jo, to jsi." Přisvědčila Nicol a začala sbírat tašky, které předtím hodila na zem. "Mohla by jsi prosím dát ty mrkve do lednice?" Poprosila mě, usmála se na mě a já přikývla. Nicol mezitím zmizela v patře se svými taškami s oblečením. Strčila jsem několik balíků mrkve do lednice a následně si to namířila k Harrymu. "Průser co?" Uchechtla jsem se. "Jasně, jen si dloubni." Ušklíbl se a vypnul televizi. "Můžu? Vážně?" "Ne! Nicoliny poznámky mi úplně stačí." Zarazil mě a otevřel noviny, chvíli něco četl a pak se nešťastně zasmál.
"Tento pátek ve večerních hodinách byly Liam Payne, Niall Horan a Zayn Malik, členové rozpadlé skupiny One Direction, spatřeni u Londýnské nemocnice, nesoucí Louise Tomlinsona, čtvrtého člena skupiny, v bezvědomí. Doprovodem jim byla Nicol Thomson, dosud neznámá dívka a muž nápadně se podobající Harrymu Stylesovi, jež měl předešlého týdne autonehodu. Byla však tato nešťastná událost jen trik, nebo One Direction chystají návrat s dvojníkem, který bude zpívat na playback?"
Jen, co to dočetl, rozesmála jsem se. "Ty vole, to jsou idioti." Poznamenal a znechuceně hodil noviny na konferenční stolek. "Alie?" "Hm?" Odpověděla jsem na Nicolino oslovení, o pár vteřin později se Nicol posadila vedle mě na gauč. "Nemyslím, že by ta ruka měla takhle bolet." Poznamenala a ukázala mi mírně nateklou ruku. "Copak? Poprala jsi se o poslední kabelku z nové kolekce od Prady?" Uchechtl se Harry. "Ne, praštila jsem novináře..." Ušklíbla se Nicol a zarazila se. "Počkej... jak víš, že Prada má novou kolekci kabelek?" Přimhouřila oči a přeměřila si ho tázavým pohledem. "Nevím..." Pokrčil Harry vyhýbavě rameny a vstal. "Kam jdeš?" Zeptala jsem se ho a on protočil oči. "Vsadím se, že ani jedna z vás neumí vařit. A jelikož je dvanáct, jdu uvařit lasagne." Oznámil nám. Usmála jsem se na něj a přikývla, lasagne jsem milovala. "Náhodou, já vařit umím." Ozvala se Nicol dotčeně, ale Harry jen mávl rukou a zamířil do kuchyně.
Zrovna, když jsme dojedli, otevřely se vchodové dveře a dovnitř vstoupil Niall s Liamem, podpírající Louise. Zayn jim otevíral dveře a odstraňoval všechny překážky. "Liameee!" Nicol vystřelila od stolu a utíkala za ním. "Ahoj!" Pozdravil jí radostně a kývl na Zayna, který stál vedle něj. Zayn si Louise přebral, takže se Liam mohl vrhnout na Nicol. Objali se a dlouze políbili. "Tak co, jak jste to zvládli?" "Perfektně, dneska jsme byly s Alie v obchoďáku a já praštila novináře!" Radovala se a Liam vykulil oči. "Vážně?" "Jo! Pravej hák, přesně jak jsi mě to učil!" Liam se zasmál. "A tekla mu krev?" Zeptal se s nadšeným úsměvem a Nicol začala horlivě kývat. "Jo, spousta!" "To je moje holka!" Nastavil ruku a společně si plácli. "ÁÁÁÁUU!" Zaskučela Nicol, když si plácli. "Ježiši promiň! Promiň zlato! Už běžím pro led!" Liam se rychle rozeběhl do kuchyně. "Hej kámo! Bez tebe je Loui dvakrát tak těžší!" "Jo jasně. Harry, pomoc jim s ním do jeho pokoje." Nakázal Harrymu a ten okamžitě poslechl. Společně odnesli Louise do patra zatím, co Liam utíkal do kuchyně pro led. Seděla jsem u stolu a pozorovala Liama a Nicol. Evidentně jí opravdu miloval. Jeho pohledy a starost o ní tomu nasvědčovali. V tuhle chvíli jsem se cítila trochu zbytečně. Tedy dokud nepřiběhl Niall. "Mám strašnej hlad!" Vybalil na mě, až jsem zamrkala. "Nevečeřel jsme, neměl jsem druhou večeři ani brzkou ani pozdní snídani!" Chrlil na mě. "A dáš si lasagne?" Zeptala jsem se ho a ukázala na pekáč lasagní. "Že váháš." Usmál se a odběhl si pro talíř. Nandala jsem mu vcelku velkou porci na talíř a s pobavením sledovala, jak jí celou zbouchal. "To jste si nic nedali v nějakým nemocničním bufetu?" Niall se při mých slovech otřásl. "Kousl jsem si nějaké bagety od Liama ale...fuj!" Znovu se otřásl. Uchechtla jsem se. "Přidat!" Poručil si s plnou pusou. Bez ostychů jsem mu nandala další do kterých se vzápětí s chutí pustil. "Moc se nepřežer!" Upozornil ho Liam, jemuž Niallův příchod neunikl. Niall mu jen mávl, že slyšel. "Louis usnul. Nechal bych ho spát. Mimochodem, mám hlad." Zaslechla jsem Zayna. Otočila jsem se za jeho hlasem, zrovna scházel ze schodů. "Myslím, že na tebe už nezbyde brácho." Ozval se Niall, všimla jsem si, jak si nandavá poslední porci. "Ty jsi to všechno sežral!" Obvinil ho Harry, který přišel hned za Zaynem. "Nevečeřel ani nesnídal." Bránil ho Liam, který teď mířil k Niallovi. "Co blbneš?" Vyjel Niall na Liama, když mu sebral talíř s lasagnemi a vytrhl mu vidličku z ruky. Liam ho ale ignoroval. "Nic se nezměnilo." Poznamenal, když vidličkou nabral lasagne a strčil si je do pusy. "Pořád umíš vařit." Usmál se na Harryho, který mu úsměv oplatil. "Zayne, jedeš se se mnou najíst?" Zeptal se Zayna a ten přikývl. "Umírám hlady." "Vím, jak se cítíš." Ozval se Niall dotčeně a založil ruce na hrudi. "Víš, rád bych dostal své jídlo zpět." Dodal, ale Harry nesouhlasně zakroutil hlavou. "Louis ještě nejedl, takže tenhle zbytek mu necháme." Převzal si od Liama talíř s Niallovýma lasagnema a schoval je do ledničky. "Kluci, jdu s vámi." Oznámil Niall Zaynovi s Liamem a utíkal ke gauči, kde si nechal bundu. Společně pak vyrazili ven. "Harry?" Oslovila Nicol Harryho, který pořád ostával u schodů. "Jo?" "Jsi blíž u mrazáku, dones mi prosím led." Požádala ho a hodila po něm pytlík vody, ve kterém bylo pár zbytků po kostkách s ledem. Harry pytlík chytil a rychle s ním doběhl ke kuchyňské lince, kam ho hodil. "Fuj!" Ušklíbl se a začal si oklepávat mokré ruce. Pak pytlík hodil do dřezu a vodu vylil. Následně do pytlíku přihodil další led a hodil ho Nicol. Ta ho bohužel nedokázala chytit a zvedla obě ruce před sebe, aby se před pytlíkem chránila. "AU! Sakra Stylesi! Ty idiote!" Nadávala, když pytlík odrazila bolavou rukou. "Kdyby jsi nebyla rozmazlená a nechala tu kabelku někomu jinému, nemuselo by se tohle stát." "No promiň!" Nicol se zatvářila dotčeně a sebrala pytlík ze země, kde skončil. "Já ti nic promíjet nebudu... běž se omluvit tý chudince." Ukázal ke dveřím a s pobaveným úsměvem si sedl do křesla. "Vysvětlíš mi prosím, jak se můžou fanynky rvát o někoho, jako jsi ty?" Ušklíbla se Nicol. "To je kvůli mému kouzlu." Usmál se sebevědomě. "Jo jasně, jestli je to kvůli tvému kouzlu, tak já jsem Santa Claus." "Proč jsi mi nepřinesl stíhačku!" Obvinil jí Harry naštvaně a ukázal na ní prstem. "Stíhačky došli." Ušklíbla se Nicol. "Jo jasně! Tohle na mě nehraj podrazáku!" Vyjel na ní prudce a vstal. "Nechcete toho nechat? Tohle nikam nevede." Ozvala jsem se. Od stolu jsem přesídlila na barovou židličku, abych měla dobrý výhled na dění okolo. Kdybych kvůli Harrymu nepřišla o práci, mohla jsem pracovat. Alespoň bych se tu nenudila... "Ne!" Okřikli mě oba současně. "Každý si přál stíhačku! Jak jsem to asi měla udělat co?!" "Já jsem přednější než ti ostatní!" "Ne to nejsi!" Teď už stáli oba. Sakra co tohle mělo za smysl? Proč se sakra hádali o takový hovadině? "Můžete sakra držet huby?!!" Zaslechla jsem zoufale ze shora. Chudák Louis, pomyslela jsem si. Podívala jsem se na hodiny na telefonu. Byly dvě. "Hele, nechtěli byste zmlknout? Chudák Louis chce spát!" Upozornila jsem je, ale Nicol zvedla ruku aby mě umlčela. "Jak to myslíš, že si nemám nechávat narůst plnovous?!" "Není to potřeba, už jsi se dívala do zrcadla?" "Už ti někdo řekl, jak omezený prase vlastně jsi?" "V tomhle podání zatím jenom ty. Važ si toho." Protočila jsem oči. Próóóóóóč??! Proč se hádají o nesmyslech? "Držte huby!" Zaslechla jsem Louise. Všichni ho ale ignorovali. Můj pohled spočinul na lednici. Louis musel mít určitě hlad. Musela jsem vyžít toho, že je vzhůru a Niall tu není. Vytáhla jsem z ledničky talíř se zbytkem lasagní a z šuplíku vzala vidličku. Lasagne byly ještě teplé, takže jsem je nemusela přihřívat. Nechala jsem Nicol a Harryho jejich osudu a zamířila do patra za Louisem. Potichu jsem zaklepala na dveře. Ozvalo se otrávené skučení. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. "Ahoj... ehm napadlo mě, že budeš mít hlad." Povzbudivě jsem se na Louise usmála. Zamžoural očima a otočil se ke mně zády. "Bolí mě hlava. Nic nechci..." "Musíš něco sníst." Nenechala jsem se. "Nech mě být!" Vyjel na mě a přikryl si peřinou hlavu. "Neblbni Louisi..." "Zmiz!" Vyjel na mě, překvapeně jsem zamrkala. "Ale..." Chtěla jsem něco namítnout, ale on mě přerušil. "Vypadni!" Popadl polštář a hodil ho po mně. Jak se s talířem lasagní vyhnete obřímu polštáři? Nevyhnete... Polštář skončil na zemi, stejně jako lasagne, které si vybrali cestu přes mé tričko. V tu chvíli se mi začala vařit krev. Ne...nekřič na něj...má kocovinu...ne...klid. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Vidličkou jsem seškrábala zbytky lasagní z trička na talíř a flek na něm tak rozmazala ještě víc. Pohlédla jsem na Louise. Podpíral se na loktech na tváři nepříčetný a zároveň utrápený výraz. Poklekla jsem a rukou naházela jídlo na talíř. Beze jediného slova, jsem za sebou zavřela a zamířila dolů. "A to si myslíš že... No páni ty vypadáš!" Zasmál se Harry a utíkal ke mě aby se podíval z blízka. "Hahaha..." Ušklíbla jsem se. "Promiň." Omluvila jsem se Nicol, ale ta jen mávla rukou. "To je dobrý." Usmála se. "Chceš půjčit něco jiného?" "Byla bys tak hodná?" Omluvně jsem se usmála. "To víš, že jo." Přikývla a odběhla i s pytlíkem ledu do patra. Harry natáhl ruku, namočil si prst do omáčky a potom ho olízl. "Ale fuj!" Zatvářila jsem se znechuceně. "No co?" Pokrčil rameny a převzal ode mě talíř. Nicol se za chvíli vrátila i s novým trikem. Vděčně jsem se na ní usmála a zamířila s ním do koupelny.
