Nepochopená

269 30 1
                                    

Lidé tě obchází,
Lži si šeptají,
"Jak to vlastně je?" se neptají.

"Sem nepatříš!" říkají,
"A kam patřím?"
Odpověď neznají.

Utíkáš pryč,
Kdo chce, si vždycky najde bič.
Proto radši utíkáš,
Ať se jejich řečí netýkáš.

Oči pálí tě,
Brečíš v koutě.
Chceš ať tě někdo slyší,
Přesto doufáš, že tě nikdo neuslyší...

Kdyby to někdo slyšel,
Zase by nový drb vzešel.
To se nesmí stát,
"Tohle se mi snad musí zdát!"

Křičíš, zatínáš pěsti,
"Proč nemůžu mít chvíli štěstí?"
Rychle utřeš slzy,
Nechceš, aby viděli, že tě to mrzí.

Jdeš domů,
Hlavu vzhůru,
Jsou to slzy,
Co kloužou ti po tvářích dolů.

Klepeš na dveře,
Vejdeš, když nikdo neotevře.
Utíkáš se slzami po schodech,
Nikomu nezáleží, na tvých názorech.

V koupelně se ocitáš,
Co mám dělat?
V hlavě přemítáš.

Teď dostala jsi nápad,
Žiletka,
Ta by mě mohla chápat.

Sedím tu ztrápená,
Lidmi nepochopená.
Proto umírám, víš?
Ne? Možná časem pochopíš...

23. Básnička, 500+ přečtení... Nemám slov... Jste úžasní ❤

Smutné chvilky Kde žijí příběhy. Začni objevovat