Chtěla jsem zpívat,
Chtěla jsem tančit,
Dostala jsem piano,
Naučit se hrát, musela jsem začít.
Nenáviděla jsem hraní,
Stejně jako jsem nenáviděla praní.
Pořád bylo to dokola,
Do kláves jsem neustále ťukala.
Na kamarády neměla jsem čas,
Den uběhl, asi jako mrknutí řas.
Když byl čas spaní,
Přišla máma a chtěla slyšet hraní.
Nespala jsem několik nocí,
Byla jsem v hudby moci.
Ve škole jsem spala,
Dokud i učitelka hudebky nechtěla, abych hrála.
Piano byla má noční můra,
Jako po kopcích nikdy nekončící tůra.
Spánek už jsem neznala,
Pouze jsem v tichou smrt doufala.
Potřebovala jsem odpočinek,
Byl to jediný uklidňující účinek.
Už nezbyla mi síla, ani dobrá nálada,
Moje ruce jakoby robot ovládal.
Střídaly se noci i dny,
Celou dobu jsem musela skládat skladby.
Jednoho dne však došly mi síly,
A já přeřezala si žíly.
Měla jsem nápady,
Samé šílené představy.
Jakmile pianu musela jsem se stranit,
Já hodlala je začít plnit.
Moje ruce měly spoustu zranění,
Já nemohla hrát,
Mojí rodiče byli ranění,
Ale já znovu začala se usmívat...
Trošku kratší, já vím, ale nemám nápady :/ dobrá zpráva je, že mám ilustrátorku do knihy :)
ČTEŠ
Smutné chvilky
Şiir"Kniha" obsahuje smutné, možná i trošku depresivní, básničky. Jsou to jedny z mých prvních básní, ale díky podpoře kamarádů, jsem se je rozhodla vydat, tak snad se budou líbit :) Obrázky by: MS ARTWORK II.DÍL - SMUTNĚJŠÍ CHVILKY 4.7. 2017 #7 v P...
