Syn

204 25 4
                                    

Domem rozezněl se řev,
Byl jsi to ty a tvůj hněv.
Do pokoje jsem utekla,
Strašně jsem se totiž lekla.

Čekali jsme dítě,
Měli jsme se rádi, víte?
To se ale změnilo,
Když cizí ženské tělo,
v naší posteli leželo.

Ty jsi tam byl s ní,
Nahý, to se ví.
Nic jsi neřekl,
Jen navždy z našeho života utekl.

Máme dítě,
Máme syna,
Nezná otce,
Tvoje vina.

Pořád na tebe ptá se.
Volá "Tati kde jsi?"
"Kde jsou všechny tvoje věci?"
"Jsi zrádce!"

Ztratil jsi o něj zájem,
Proto matku má jen.

Myslí na tebe ve dne v noci,
I já, jsem stále v tvojí moci.
Zavolat ti nemůžu,
Na to se nezmůžu.

Možná bych měla zapomenout,
Přestat brečet na kolenou,
Posunout se dál,
Vždyť jsi mi za to nestál.

Kdybys za to stál,
Vrátil by ses k nám.
Žádná jiná, nemůže mít tě,
Sakra, my máme dítě!

Možná za chvíli nebude mít ani mámu,
Všechny kosti v těle si zlámu.
Já budu mít radost,
Ty třeba pocítíš, o svého syna starost...

Téměř 700 přečtení? Vážně, lidi? To je 700x více než jsem čekala, že tu kdy bude :) jste úžasní, strašně
moc ❤

Smutné chvilky Kde žijí příběhy. Začni objevovat