Smutné chvilky

Popelka

Aby do tanečních jsme chodili,
Já přemlouvala tě, celé hodiny.
Teď máme prodlouženou,
Něco, na co se nedá zapomenout.

Najednou stal se příšerný úkaz,
Tobě přihodil se úraz.
Nemohl jsi chodit,
To, se na prodlouženou, asi nebude hodit.

Snažila jsem se ti říct,
Že vyjdu ti vstříc,
Že budeme jen sedět,
A jak jim to jde, hledět.

Čekala jsem několik hodin,
Než dostala jsem zprávu,
Doufala jsem, že je to omyl,
"Nikam nejdu".

Tvé důvody byly,
Že se ti budou smát,
Přemýšlela jsem v tu chvíli,
Jestli máš mě vůbec rád.

Záleží ti na mně?
Pokud to tak má vypadat,
Snažíš se marně.
Můžeš pozorovat, mé srdce se rozpadat.

Ve skříni, čekaly na mě pro princeznu šaty,
A já chtěla si je obléct, taky.
Vzala jsem sebou holky,
A vydala se vstříc, večeru plného polky.

Napsal jsi, že do nemocnice jedete,
Já chtěla panáka a potom repete.
Jakmile jsem si sedla,
Paní, mi tanečníka dovedla.

Ty jsi to nebyl,
To se ví,
Ale nebyl to debil,
A tančit umí.

Celou dobu si se mnou povídal,
Různé informace vyzvídal.
Smáli jsme se jeden druhému,
A utekli, jednomu maléru.

Ty jsi mi začal psát,
Měl jsi špatnou náladu,
To bylo znát,
Já bála se přicházejícího rozchodu.

Místo toho přišla slova,
"Princeznička,
Zlodějka mého srdíčka,"
Já četla to stále znova.

Už jsem tam bez tebe nemohla být,
Rozhodla jsem se odejít.
Bez rozlozloučení jsem utekla,
Růži z vázy popadla.

Spousta lidí mě zastavila,
"Proč odcházíte tak brzy, má milá?"
"Popelka, přeci ochází dřív,"
Bylo jediné, co jsem mohla říct...