Večer

149 19 0
                                    

Přestal jsi na mě mít čas,
Já přemýšlela, jestli mě v seznamu volání stále máš.
Po dlouhé době si se ozval
A k sobě domů mě pozval.

Mluvili jsme, smáli se,
Zase do postele dostali se.
Myslela jsem, že je vše v původním stavu,
Netušíc, že jsem jen další dívkou v davu.

Potom jsem k vám chodila jen za tvojí mámou,
Která se stala starou známou,
Plná touhy mně pomoci,
Vytáhnout mě z mojí bezmoci.

Přestali jsme se bavit,
Do doby, než tě napadlo se stavit,
Přijel jsi na tom kole s motorem,
Co nevycházelo z žádných norem.

Pro tebe to byla motorka,
Tvoje oblíbená holka,
Které jsi dával přednost,
Zatímco jsi mě vodil za nos.

Byla jsem šťastná, že tě vidím,
Uvědomila jsem si,
Že mi život s tebou chybí.

Skočila jsem ti kolem krku,
Jakoby mezitím neuplynulo půl roku,
Úsměv jsem našla znovu,
Na tom jsi měl vždy zásluhu.

Políbila jsem tě na rty,
Cítila se být zase součástí party.
Vypadal jsi spokojeně,
S mým tělem kolem sebe.

Svezl jsi mě na tom kole,
To byla jízda!  No ty vole!
Vzal jsi mě ke mně domů ,
S větou "večer jsem tu znovu".

Celý večer já na tebe čekala 
Tebe, celou věčnost hledala,
Zmizel jsi, i tvé sociální sítě,
Pochopila jsem,
Nemůžu mít tě...

Tak už jsme za čtyřicítkou, třeba to dotáhneme až k padesátce :) děkuji, za to, že jste stále věrní, těmto básničkám :)

Smutné chvilky Kde žijí příběhy. Začni objevovat