Zvon

193 22 0
                                    

Chtěla vážný vztah,
Má přání o nezávazný sex,
Se rozplynuly v prach.

Já jí na to kývnul, 
I když jsem při té představě,
Nejednou zívnul.
Třeba ji budu mít rád,
Kdo ví, možná ji budu milovat.

Týden uběhl,
Já s nudou na postel ulehl.
Chtěla polibky, objetí,
Ach, to by bylo dojetí!

Jenže já si chci hrát,
Tak to tak začni brát!
"Dávám ti poslední šanci,
Jinak se ti single život vrací."

To jsem možná říkat neměl,
Při jejím bolestném výrazu,
Jsem oněměl.

Když jsem odcházel,
"Miluju tě," jsem jí pod nohy házel.
Ano, byla to lež,
Ale tak to musí být,
Abys dostal to, co chceš.

To bylo poprvé,
Co to neřekla taky.
Věděl jsem,
Že teď, jsou nad naším "vztahem" mraky.

Byla odtažitá,
Byla zvláštní,
Už nebyla ta dívka, s velkou vášní.

Snažil jsem se, ji do postele dostat,
Nikdy nezapomněl jsem,
Upozornění na prázdný dům,
Jí poslat.

"Promiň, mám práci."
Tato věta, se ke mně vždycky vrací.
Po týdnech dvou,
Už ztratil jsem představu, že  bude mou.

Přestala volat,
Přestala psát,
V tu chvíli mi to došlo...
Já ji mám rád.

Nesl jsem jí domů květiny,
Byl jsem ihned vyhozen, členem její rodiny.
"Udělal jsem chybu!
Lásko!  Já přiznávám vinu!
Choval jsem se jako blbec,
Ale já nechci toho vztahu konec."

Křičel jsem jí pod okny,
Moje slova se jí však nedotkly.
Zatáhla záclonu,
A já věděl, že odbil konec na zvonu...

Ahojky :) tady máte novou básničku, doufám že se líbí, protože příští báseň bude možná tou poslední :) a možná ne, ještě úplně nevím :) děkuji za přibývající přečtení a hlasy :)
PS: omlouvám se za obrázek, ale zvon nebyl :DD

Smutné chvilky Kde žijí příběhy. Začni objevovat