12. Cvič

1.8K 100 2
                                    

„Andy nech toho. Je to depresivní."

Stáli jsme v řade do areálu skate soutěže. Podupávala jsem si na místě. Kolem sebe se všichni tlačili. Občas mě někdo praštil skejtem do nohy nebo do ruky. Emma si stála na místě a nahlížela kdy už budeme u organizátorů, co prohlížejí lístky. Asi o dvě místa před stánkem jsme se pokoušeli si vyndat lístky což byla opravdu zkouška cti.

„Podrž!"

Aniž bych zareagovala držela sem nějak 2 skejty a Em si vytahovala lístek. Pak jsme se prohodili. Asi jsem při tom někoho bouchla loktem do břicha, za mnou se ozvalo. „Hhh." Radši jsem se neotáčela. Soutěž měla začít za půl hodiny. Mezitím jsme si došli pro pití. Zařazeni jsme byli do skupiny Nováčci, kam jsme také chtěli. Nováčci nejsou nic moc, ale opravdu dobře se naučíte nějaké vychytávky a triky. Nastoupit jsme měli za 1 hodinu. S colou, brambůrkama a něco co připomínalo nachos jsme si sedli do vyšší řady. Na výhled jsme měli opravdu stětí, byl dokonalej.

„Chceš?" Nabídla mi Emma nachos.

„Ne díky, vypadají jako psí žrádlo."

„Chh ale je to dobrý!" Myslím že tohle řekla,protože měla úplně plnou pusu

„Dobře... Fuj vypadá to hnusně, ale je to vážně dobrý!"

Náš dokonalý výhled trochu přerušil jeden dredatej chlápek a tak jsme si rychle přesedli o kousek dál. Mmmm. Zase dokonalej výhled. Přišel tak nějakej chlápek a něco říkal o kolikáté to je už setkání a blabla. Za tu chvíli jsme upíjeli colu a jedli nachos. Emma dokonce šla pro další. A pak už nastupovali nějací vážně dobří chlápci. Nebyla to ještě soutěž, ale představení. Byli vážně skvělý. Pak přišel zase ten chlápek a všichni se smáli. My jsme byli v transu z nachos. A pak vystoupili zase nějací skvělý chlápci. Pak se to celý začalo zaplňovat ještě víc. Asi někdo přišel opravdu jen na soutěž, to jsme my ale nevěděli. Už jsem byla dost nervozní, protože jsme měli tak trochu přijít na řadu. Nováčci jdou všichni za ráz a prostě se tam „vyblbnem" trochu to nechápu vůči těm profíkům. Určitě se koukají a smějou se té hlouposti. Emma mě, ale uklidňovala že to bude skvělý.

„Tak a teď jsou tu nováčci a chtějí se pochlubit svými začátky.

„Prostě jezdi, jako kdybys byla sama." Uklidňovala jsem sama sebe. Pak jsem se uvolnila a užívala si to. Ten moderátor, co jsme ho vůbec neposlouchali si k sobě vzal nějakýho kluka a ptal se ho na věci jako jak dlouho jezdí a co umí. Pak jsem zpozorovala, že jsme tak s Emmou jediný holky. Okamžitě jsem zase znervózněla a bála se že si nás tam ten chlápek pozve. A co se nestalo.

„Holky holky, vy ste kámošky všimli ste si že jste tu jediný holky?"

No nepovídej

„Ano, musíme trochu ostatní přesvědčit, že tohle může bavit i holky."

„A vážně vám to jde!"

Emma naštěstí mluvila za mě, já jsem jednou na nějakou otázku řekla jo a to bylo všechno. Pak mě vybrali nějakýho kluka s kterým jsem jako měla jakože soutěžit. Vyhrál.


Podle měKde žijí příběhy. Začni objevovat