Podle mě

13. Skatepark

Emma jela s nějakým chcípákem, bylo to jasný. Emma získala sladkou pusu a cenu a energeťák.

Pak sme se koukali na ostatní kategorie a jen jsme žasli. Já jsem chodila pro nachos a colu a když mě to přestalo bavit vyměnila jsem si to s Em. A pak se za celej den objevilo slunko. Složitě jsem si sundala mikinu a nasadila si svoje sluneční brýle. Nějakej chlápek tam fakt nešikově spadl na tyčku. Dost jsem ho litovala. Pak si chvilku povídal s moderátorem, protože bylo jasný, že prohrál. Emmě to strašně trvalo.

„No konečně kdes byla?"

„Fuj to je vedro. Byla hrozná fronta, lidi asi zjistili, jak dobrý je nachos."

„Já to ale za chvilku nesnesu."

Zůstali jsme až do večera a poslouchali nějakou kapelu. Emma pak spal u nás doma. Příští den sme chtěli jít do skate parku a pochlubit se. Ale asi jsme nebyli jediný, kdo se chtěl pochlubit, v skate parku bylo snad nejvíc lidí za celý století. A tak sme si sedli a koukali co se všichni naučili. Akce byla poblíž, tak se ani nedivím. S Emmou jsme si prohlíželi včerejší fotky a na každé druhé bylo nachos. Měla jsem pravdu, už ho nesnesu. Emma fotila i v skate parku. Jeden kudrnatej kluk doslova šílel, když ho Em vyfotila a jeden tam zas pořád lez. V skateparku byly i nějaký holky a tak když sme měli dost keců o nových tricích, šli sme za holkama. Jak jsme zjistili jmenovali se Katrin, Susan, ale říkalo se ji Sisi, co měla moc ráda kluky a Jenny chytrá jak wikipedie holky byly v našem vědu a vážně skvělý vyměnili jsme si všechny kontakty. Pak se k nám přidali i kluci a skvěle jsme si povídali. Sisi pak s jedním nějak odešla a Jenny měla nějaké připomínky.

„Nikoho to nezajímá Jenny!"

Křičel na ni celou dobu jeden kluk až jsme se tomu pak museli smát. Katrin často chodí na koncerty a v pokoji se může pochlubit plakáty na kterých byla víckrát jak třikrát. Má tam poličku s prázdnými energaťáky, ale chce je vyhodit, protože ji po tom smrdí pokoj. O víkendu jezdí na koni, ale nikdy by nešla do závodu. Za týden je schopná přečíst 3 díly Harryho Pottera. Takže z češtiny má dobrou známku jen díky referátům za knížky. Učitelka se nikdy netváří moc spokojeně, když ho vidí. Říká. Asi za hodinu se Sisi vrátila v jiném oblečením.

„Ten kluk se na mě poblil, fakt. To je hnus."

To jsme se začali smát. Musela si domů dojít pro nové oblečení. Pak jsme se s Emmou rozloučili, že už musíme jít. Doma sem všechno s nadšením vyprávěla bráchovi i když vůbec neposlouchal.

Zítra odhlásím propůjčení kombárny. A jdu do fitka. Trenér mě chválí, prý se snažím a jde to hodně vidět. I já jsem spokojená. Se sebou a svým okolím. A aby byla spokojená i moje češtinářka začala jsem zase víc číst. Za týden jsem jí i jeden odevzdala. Byla nadšená.

Mamka mě nutila ať s ní jdu nakupovat a pak mě zatáhla i na nehty. Nebyla jsem nadšená, ale pak jsem se s tím smířila. Zato ona byla nadšená celou dobu a řekla jestli nechci nějaké domácí zvířátko, což mě překvapilo, ale souhlasila jsem. Řekla že by chtěla pejska, ale vím že by s tím chudáčkem nikdo nechodil a tak jsem navrhla králíka.

„Mohl by být u mě v pokoji, mám ho největší."

„Rozmyslím si to."

O 2 týdny později mě seznámila s Felixem. Bílým králíkem. Byl boží. Pamatovala si, že bych svému domácímu zvířátku dala jméno Felix. Šla jsem to říct Em a ta mi ukázala fotky ze skate parku. Vážně jsme se u nich nasmáli.

„Hele tohohle znám, nemáš jinou fotku?"

„Ne asi je to jediná fotka, kdo to je."

Chvíli jsem přemýšlela a pak mi to docvakalo.

„Ten kluk z auta."