18. Ráno

1.4K 82 1
                                    

Ráno jsem se vzbudila o hodinu dřív než Rob. Ten se s úsměvem roztahoval po madračce. Bylo mi hrozně nejhorší pocit co jsem cítila. Chvilku jsem strávila na záchodě a pak hledala nějaké prášky a ty zapila čistou vodou.

Pak jsem znovu usnula a když jsem se opět probudila, asi o hodinu a půl později, Robin nikde. Využila jsem prázdného pokoje a převlíkla se, v koupelně se trochu opláchla. Cítila jsem se líp opravdu líp.

Dole mě překvapila sladká vůně. „Jéé tys udělal lívance?"

„Jo, musíš ochutnat, učila mě to babička. Jsou vážně dobrý."

„Hmm, díky." Měl pravdu lívance byly křupavoučké a rozplývaly se na jazyku.

„Tak co?"

„Jsou vážně dobrý." Mluvila jsem s plnou pusou, ale nijak mi to nevadilo.

Robin přinesl misku s ovocem a přisedl si. „Ozvala se ti máma?"

„Ne ta ještě spí."

„Hele a co vůbec dělá tvůj táta."

O tomhle jsem nechtěla mluvit, za tátu jsem se styděla, s kýmkoliv o něm mluvit mi přišlo ponižující. Skrývala jsem ho a místo toho ukazovala lidem Adama. Chvíli jsem ho nebrala to ano, ale jen kvůli tomu, že jsem věděla co dělal táta.

„Adam prac..."

„Vím, že to není on, myslím tvého pravého tátu." Robin nejspíš věděl že se o tom nechci bavit, ale nedal mi možnost to zakrýt.

„To je jedno. Hele za chvíli půjdu."

„Jo jasně."

„Uvidíme se v skatep„Jo, nebo ti napíšu."

Hrozně jsem znervózněla, Robin se mi díval přímo do očí. Pak se mi koukl na ruku a zase do očí. Chtěla jsem rychle něco říct, ale pak mě políbil. Všechna nervozita ze mě spadla a odplazila se pryč. Do toho mě i chytil za ruku. Jak nejspíš plánoval. Odcházela jsem s vysmátým obličejem. Em neměla zřejmě nic na práci a tak jsem strávila nějakou dobu u počítače a odpovídala na otázky Em ohledně mě a Robina. Byla teď trochu osamělá, protože Owen odjel do Paříže, jako výherce nějaké školní soutěže a já jsem trávila čas s Robem. Viděli jsme se jen v kurzu. Bylo mi to trochu líto a tak jsem ji vzala do kina a pak na jídlo. Na léto se i otevřel místní Lunapark. Zašli jsme tak s Robem, ale bylo ještě chladno. Sedli jsme si jen na trávník a leptali se cukrovou vatou. Byla to dlouhá doba, co tu na jaře bylo chladno, minulý rok jsem žádné jaro ani nezahlídla, bylo to jen léto podzim a zima. Na Robina přišla pak hnusná rýma a potom zápal plic. Bral to celkem v klidu asi hlavně proto, že nemusel měsíc do školy. Ale měl teda co dohánět. Chodila jsem za ním a říkala všechny novinky.


Podle měKde žijí příběhy. Začni objevovat