27. TRIP II.

827 56 1
                                    

Robin vypujčil loďku a my se projížděli po zdejší přehradě. Bylo slunečno. Natáhla jsem přes něho nohy a opalovala jsem se. „Co by jsi vlastně chtěl dělat Robe?"

„Já ani nevím, chtěl jsem být jako malý herec, ale pak jsem viděl co o nich všechno píšou na internetu a přešlo mě to."

„Takže nemáš žádný sen, co by jsi přesně chtěl dělat."

„Vlastně ani ne.. Nebo možná jo, možná bych chtěl být barman a povídat si s lidma o tom jak tam na toho druhého čekaíj už půl hodiny nebo že mají vztek na svojí polovičku."

„Ty, chceš filozofovat."

„Možní jo." zasmál se.

Najednou se ozvala rána a já zjistila, že Robin narazil do jiné loďky. „Jé sorry." Zubil se

Na druhé loďce byl kluk a holka, zhruba ve stejném věku jako my.

„V pohodě, za to můžeme my." Byli vysmátí a vypadali, že každou chvíli spadnou z loďky.

„A vodkaď vy ste? Že isme vás tady ještě neviděli?"

„Nejsme zdejší." Řekla sem, abych nevypadala jako němá.

„Tak to musíte přijít na zdejší párty, dneska večer za kostelem." Zdůraznila zdejší, jako by se my posmívala.

„Promyslíme to."

„Musíte přijít, dneská to bude náááářééééz."

Pak odpluli a pořád se chichotali. Oba mi byli nesympatičtí a na tu párty se mi moc nechtělo, zato Robin měl jiný názor.

„Já bych se šel podívat, co ty na to?"

„Jasně mohli bysme se tam chvilku zdržet." Zalhala jsem abych nevypadala jako žárlivka.

Pak jsme se s Robinem dohadovali, kam půjdeme na jídlo. On chtěla jít do pizzérky, no a já taky akorát já do pizzérky poblíž a on do nějaké, která je za obcí. Nakonec jsme šli na sushi, které je za víc než jednou obcí. A jak jsme se shodli, večer jsme vyrazili na párty za kostelem.

„Robinsone, tyvole, jdeš úplně blbě, je to tamtudy."

„Andreooo. Andreooo."

„Prostě to přiznej, nemáš cit, pro to, nacházet cesty. Vidíš támhle tu budovu.. To je ono!"

„No dobře."

A tak jsme vešli dovnitř, bylo tam opravdu narváno a dokonce se tam už někteří rychlíci stačili pořádně opít. Náš „oblíbený" pár byl hnedka u nás, akorát jenom polovina něho.

„Tak jste přišli!"

„Jasně a kde máš. Emm."

„Já jsem Eline a on se jmenuje Aris, a je někde vzadu s kámošema... Tak se bavte."

Byla to opravdu zábava k „popukání" a to jsem tam byla teprve půl hodiny. Robin se skamarádil s nějakejma lidma a já si dala vodku s džusem a seděla u baru. Po dvouch hodinách jsem našla Robina, nevypadal opile a tak jsem si řekla, že to tu zvládne.

„Hej Robe já už pudu, klidně tady zůstaň."

„Tak jo, pá zlato." Dostal jsem pusu na tvář


Podle měKde žijí příběhy. Začni objevovat