Byly Vánoce. Probudila jsem se v šest. Brácha se budí tak v deset, takže budu muset počkat. Oblíkla jsem si šaty a četla si.
„Ahoj kočko máš se?" Adam nesl dvě velký kabele
„Jo fajn."
Nesnáším když na Vánoce není sníh, doma není teplo, nevoní cukrový a nesvítí všude světýlka. Tento rok jsem pomáhala s hodně věcma aby to bylo dokonalé. Dokonce i sněží. Lidi si dávají šance na to nedělat chyby v novém roce. Já si to všechno plánuju na Vánoce.
„Děcka myslím že tu byl Santa."
:Začne ten nejmladší, Victore?"
Jeho obličej -Proč sem nejmladší- jsem si představovala už pár sekund předtím.
„Jé knížka. Páni já ju fakt dostal."
Victor mámu hrozně otravoval s nějakou hloupou knížkou stojí hodně a máma mu jí nechtěla koupit, dokonce jednou se kvůli tomu tak hádali, že máma práskla dveřmi až se vysypalo sklo. A teď máme pokoj.
Poslední dárek co Victor dostal byl Xbox. Jeho překvapený obličej sem zcela chápala.
„Máte to napůl s Andy, někdy ji tam můžeš taky pustit jestli bude chtít, a né že tam budeš celej den." Řekla máma důrazně už předem.
Koukla jsem se na Adama, protože mi bylo jasný, že je to od něj. Usmíval se a objímal mámu.
„Andy, teď ty."
ČTEŠ
Podle mě
Novela JuvenilAndy je normální středoškolačka. Každý školní den poslouchá nějaké kecy na její oplácanou postavu. Jí to je jedno jak sama tvrdí a radši si čte. Její sen je jezdit na skejtu a mít hodně kamarádů, ale bojí se že kdyby si na skejt stoupla budou se jí...
