51. Tajemná krabice?

262 25 1
                                    


Posledních pár dní jsem vůbec nic nedělala. Jim samý hnusy. „Páni ty jsi se ještě nezvedla, co jsem odešla?" Divila se mamka když si šla na pokec s kamarádkama a vrátila se domů.

Nic se nedělo. Jediné dvě věci, na které jsem se těšila je ples a Vánoce. Zimu nemám ráda. Jsem člověk co léto miluje, co je štastnější když je v teple. V zimě se prostě nedá jezdit na skejtu. Dokonce jsem i proti ježdění na hory, jak nenávidím zimu.

Každý rok se prostě válím doma. V zimě se dívám na nejvíce filmů, je to vážně rekord.

Možná že se tenhle rok nějaké mé zimní činnosti změní.

Když jsem se přistihla, jak se snažím přepnout program tím způsobem, že na ovladač házím polštáře, řekla jsem si, že bych měla začít něco dělat. A tak jsem se prostě rozhodla udělat bábovku. Moje mamka byla opět na nějakém srazu a můj bratr.. já vlastně ani nevím, kde je. Doma jsem dokonce našla marcipán. A tak jsem čekala na okamžik až bábovka bude ve stavu, kdy vypadá že už je hotová, ale ještě nemá tu správnou barvu. A v tom okamžiku jsem ji vyndala a marcipán, který jsem si rozválela jako těsto, jsem rozmístila na povrch bábovky.

Počasí venku nic moc, ale musela jsem ještě vyzvednout nějaký balík mé mamky. A tak jsem utíkala na poštu, Protože jsem si na to vzpomněla docela pozdě. Cestou jsem utíkala, abych tam byla co nejdřív. Objednávala si nějakou kosmetiku. Cestou zpátky se rozpršelo. Paráda. Pršelo víc a víc. Snažila jsem se utíkat. V jednom momentu jsem spadla na zem. „SAKRA!" Zakřičela jsem. Krabice byla mokrá a možná i poškozená. Doma jsem se ji snažila usušit fénem a trochu spravit pochroumaný roh. Doufala jsem, že věci v ní nebudou poškozené.

Jenže moje mamka nešla a nešla. Byla jsem zvědavá co si objednala a taky co jsem rozbila. Nechtěla jsem to otevřít a abych to vážně neudělala šla jsem raději o půl hodiny dříve spát. Ve škole jsme měli volno. Rozbila se nám tam nějaká trubka nebo co. Mamka byla už zase pryč. V mobilu jsem měla vzkaz, kde mi mamka jen poděkovala za převzetí balíku. A tak jsem se na něj šla podívat. Ale najít jsem ho nemohla.

Nijak jsem to neřešila a šla jsem si volat s Emmou. Která si stěžovala na školu a na učitele. Říkala mi že se učí a že nic nechápe. Celou dobu to opakovala což mě trochu děsilo. Neměla jsem nic na práci. Vážně, vážně jsem se nudila. A napadlo mě, že si prostě pudu koupit nějaký časopis, protože... protože jsem se nudila. Koupila jsem si časopis o hrách, o vaření, o módě a o filmech. Začala jsem číst. Což mě bavilo a tak jsem nad tím strávila asi 3 hodiny. Podle receptu jsem si udělala nějakou bagetu nasáklou máslem. A byla vážně dobrá!

Podle měKde žijí příběhy. Začni objevovat