Happily and Unhappily ♥ /POZASTAVENÁ!!/

Part 23

/Stále pohled Caroline /

„Nic, jenom…“ nemohla jsem to doříct, jelikož jsem dostala záchvat smíchu. „Superhrdina“ doplnil Zayn. „Pohni, jinak nás najde ta Penny“ zasmál se. „Dobrý nápad“ zasmála jsem se a vydala se ke dveřím. Vylezla jsem před dům a nikde jsem neviděla Zaynovo auto. „Kde je?“ „Věděl jsem, že nebudeš chtít zůstat večer sama a tak jsem ho zaparkoval za rohem, ať není tak na očích. Ty si to nepamatuješ?“ Přes uslzené oči jsem toho moc neviděla, ale matně si něco vybavuju. Nastoupili jsme do auta. Povídali jsme si. Je pěkné, že si máme o čem povídat, i když jsou to jen blbosti. Sáhla jsem si do kabelky a vytáhla telefon. Zapnula jsme ho a nevěřila kolik je tam zpráv. „Tak kolik?“ zeptal se Zayn. Jak to ví, že se zrovna divím nad počtem zpráv. „Tak třiatřicet zpráv a dvacet čtyři zmeškaných hovorů,“ Zayn se natáhl pro můj telefon a já neprotestovala a podala mu ho. „Budeš je číst?“ zeptal se. „Nejspíš ne“ zamumlala jsem. „Dobře“ a nasadil úškleb. Po chviličce mi telefon vrátil. Nedůvěřivě jsme si vzala telefon zpátky a zeptala se: „Cos udělal?“ „Vymazal to“ řekl bez tónu. „Děkuji“ pošeptala jsem. „Pustíš rádio?“ přikývl. Když se Zayn natahoval po rádiu, rozezvonil se můj mobil. Koukla jsem na něj a hleděla. „Harry?“ zeptal se. „Ne, Louis“ usmála jsem si. „Zvedni to“ skoro přikázal. „Ahoj Louí“ pozdravila jsem. „Car, proč si mi nezvedala telefon?“ zněl trošku naštvaně. „Promiň, měla jsem ho vypnutý“ řekla jsem omluvně. „Kvůli Harrymu?“ Sklopila jsem hlavu a skoro zašeptala: „Jak to víš?“ „Harry byl u mě po tom, co si odjela se Zaynem.“ „Ahá, chtěla jsem, aby si to byl ty, ale vím, že je to tvůj nejlepší kamarád a nechci, aby sis vybíral mezi námi, ta…“ Louis mě přerušil: „Vybral bych si tebe, jelikož se Harry choval jako největší kretén. Po tom co mi to řekl, jsem ho vyhodil a od té doby ho neviděl.“ Po tváři mi padala slza. Zayn se pohotově natáhl a utřel mi ji. Neodpovídal jsem. „Co teď děláš? Vůbec si nebyla ve škole“ poznamenal, aby změnil téma. „Teď jedem se Zaynem na oběd a potom do práce. Nechtěl by ses k nám přidat?“ „Se Zaynem? No tak oběd nestihnu, jsem ve škole, ale potom snad jo.“ Super, kde a v kolik tě máme vyzvednout?“ „Tak za dvě hodiny u mě?“ navrhnul. „Dobře“ odpověděla jsem a típla telefon. „Takže oběd a pak ještě vyzvednutí Louise?“ zasmál se Zayn. „Jo.“ Pustil rádio a pobrukoval si. Dojeli jsme před jednu restauraci a Zayn vystoupil. Otevřel mi dveře a spolu jsme vešli dovnitř. Sedli jsme si k jedinému volnému stolu pro čtyři. Objednali jsme si hranolky se smaženým sýrem a dvě kofoly.  Kofoly nám donesla hned. Zayn mi vykládal, jak byl s Louisem na koupáku a on strávil celý den na dece a povídal si se svou sestrou, která ho pořád tahala do vody, ale on nešel. Louis vzal jeho sestru do vody a on maloval do skicáku. Chtěla jsem se ho zeptat, jestli mi ty kresby někdy ukáže, ale zazvonil mu telefon. „Ahoj Nialle“ zasmál se do telefonu. „Harry?“ zeptal se do telefonu Zayn. Jen jsem na něj koukala. Za prvé: kdo je Niall? A za druhé: proč se ptá na Harryho?

Pohled Zayna

Po chvíli, co mluvil do telefonu, se rozloučil. Car, na mě divně koukala. „Proč se tak koukáš?“ zeptal jsem se. „Jak?“ zavrtěla hlavou. „Tak nějak nechápavě?“ tipnul jsem si. „Kdo je Niall? Něco mi o něm říkal Louis, ale nemůžu si to vybavit“ usmála se. „Niall, je náš blonďatý kamarád. Je dobrý kamarád Harryho. Od Nialla známe Liama. Takový náš ochránce. Tím pádem já, Liam, Louis a Harry jsme nejlepší kamarádi. Niall je šašek jako Louis. Zakopne, kde může a…“ zarazil jsem se. „Zayne?“ zamávala mi před obličej. Okamžitě jsem jí chytil za ruce a šeptem pronesl: „Car, jen buď prosím v klidu a nenech se rozhodit.“ Nechápavě se rozhlídla, dokud neuviděla Harryho v doprovodu Týny. Ucítil jsem, jak stisk její ruky okamžitě zesílil. „To bude dobré Car, jednoduše ho ignoruj“ Přikývla a snažila se usmát. Hladil jsem ji po rukách, abych jí uklidnil. To snad nemyslí vážně? Prosím, ať to nedělá. Já mu tu hubu snad vážně rozbiju. „Ahoj Zayne“ usmála se na mě Týna.