Dívka z lesa |dokončeno|

3.kapitola ✓

Procházela jsem různé uličky města a čas od času vešla do nějakého obchodu. Můj plán byl celkem složitý a ne úplně dokončený. Ve městě jsem však hlavně proto, abych nemusela být moc dlouhou dobu doma se Cedricem. Domů jsem vyrazila teprve, když byl čas na večeři.

Teď ke konci června je dlouho světlo a příjemný letní vzduch. Někdy jsou však krátké přeháňky, jako právě teď. Nasadila jsem si kapuci a rychle běžela na autobusovou zastávku.

Doma jsem skopla boty a rychle překonala schody a vedoucí chodbu k mému pokoji. Nevím, kde Cedric je, ale rozhodně se budu snažit ho nepotkat nebo s ním alespoň nijak nekomunikovat.

Převlékla jsem se do obyčejného tílka a tepláků a sešla po schodech do kuchyně. Má večeře bude jenom jogurt, protože nemám moc hlad. Cedric byl v obýváku a koukal na televizi. Jako vždy.

Chtěla jsem znovu zmizet v pokoji, ale Cedricův hlas mě zastavil na prahu u kuchyňských dveří.
,,S jídlem zůstaň sedět u stolu!" rozkázal a já se šouravým krokem vrátila zpět. Vysunula jsem židli a posadila se. Jogurt jsem do sebe naházela rychlostí blesku.

,,Dnes jsi nic neprovedla a matka se začíná lepšit, můžeš tedy jít," řekl mi Cedric a já radostně odběhla do pokoje.

Sedla jsem si na postel a vzala si do ruky papír s tužkou, knihu jako tvrdou podložku a začala si sepisovat potřebné věci. Už zítra budu pryč!

Když jsem vše sepsala a ještě pořádně promyslela, položila jsem papír do zásuvky. Vzala jsem si do ruky čisté pyžamo a šla se vysprchovat do horní koupelny. Zamkla jsem dveře a svlečená vešla do sprchového koutu. Jak na mě padaly kapičky vody, představovala jsem si, že mizí i všechna bolest a smutek. Pořádně jsem si umyla vlasy, jelikož vím, že teplou vodou už si je neumyju.

V pyžamu jsem došla do pokoje a padla rovnou na postel. Rozhodila jsem své černé vlasy po polštáři a užívala si svou měkkou postel, která v tomto pokoji stojí už 14 let.

Ahoj♡, tak je tu další kapitola. Omlouvám se za chyby a votes nebo comments potěší;)
Naty♥