Dcera Severuse Snapa

Zlo přichází

O čtyři roky později .....

Seděla jsem ve vlaku. Jako vždy jsem musela ke své koleji.

Neměla jsem to tam ráda. Nejraději bych byla u svých přátel.

Konečně vlak zastavil. Čekala jsem až zase uvidím Hermionu, Harryho a samozřejmě Rona.

Když jsem je spatřila, rozběhla jsem se k nim a každého objala.

Šli jsme ke kočárům, když na nás začal zase křičet ten idiot.

"To tě ministerstvo nechá toulat se jen tak venku, Pottere? Jedno mi věř. V Azkabanu už na tebe čeká cela s tvým jménem."

Harry měl chuť ho praštit, ale zadrželi jsme ho. "Koukej mi už dát pokoj." Zakřičel za Malfoyem.

"Je to Malfoy. Co bys čekal?" Prohodil Ron.

"Jak s ním můžeš vydržet?" Zeptal se mě Harry. "Sama se divím."

Došli jsme ke kočárům. Zrovna jeden odjížděl. Zahlédla jsem tam Cho s její kamarádky.

Opatrně jsem se podívala na Harryho a viděla, jak se na Cho usmál.

Přijel další. Seděla v něm Lenka. Sedli jsme si k ní a po chvíli dorazil Nevill.

Při zahajovací večeři jsme se nedozvěděli nic nového. To, že nás čeká NKÚ jsem věděla. Mámě novou učitelku na obranu. Je to taková stará rašple v růžovém.

Její hodiny byly strašný. Bez kouzel. Jen učebnice.

Nesnášejí jí všichni. Teda až na Filche. A od té doby, co začala být školní vyšetřovatelkou, se k ní přidala celá naše kolej.

Pokud jde o mě. Začala jsem navštěvovat Harryho hodiny. Celá akce se jmenovala Brumbálova armáda. Scházeli jsme se v komnatě nejvyšší potřeby, kterou našel Nevill.

Harry nás tam učil obranná kouzla. Nechci se vychloubat, ale šlo mi to.

Blížili se Vánoce, a to znamenalo pauzu. Nikdo z toho nebyl moc nadšený, protože Harry byl skvělý učitel.

Alespoň jsem měla čas na blbosti. Začala jsem se teď hodně bavit s Fredem a Georgem. Byli skvělý.

Zrovna jsem seděla v Nebelvírské místnosti s Ronem a Miou, když přišel Harry a byl neobvykle veselí.

"Tak co? Jaký to bylo?" Ptal se ho Ron. Věděla jsem na co naráží.

"Mokrý. Teda brečela při tom." Ron se uchechtl. "To jsi takový dřevo?"

"Rone! Harry jistě líbá víc než uspokojivě." Pronesla Mia.

"Teda určitě ještě oplakává Cedrica. Takže je zmatená, že se jí líbí Harry, a že se s ní líbá. K tomu všemu Umbidgová hrozí, že vyhodí její mamku z ministerstva a má strach, že propadne u NKÚ. Tak jak se má cítit? Zachránila jsem Miu před trapnou situací.

"Toho je na jednoho člověka trochu moc. To nemůže cítit." Řekl Ron.

"Nesuď podle sebe. Jsi citlivý jako pařez." Napomenula ho Mia. Po chvíli se začala smát a my se k ní přidali.

Byla jsem už hodně unavená a tak jsem šla do své koleje. Ve společenské místnosti nikdo nebyl. Divné je teprve devět. Nechala jsem to plavat a odebrala jsem se k sobě do pokoje. Po pár minutách jsem usnula.

Vánoce jsem strávila v Bradavicích. Táta mi dal dárek v podobě malého řetízku po mamince. Byl krásný.

Konečně byl zase sraz BA a tentokrát jsme cvičili patrony. Můj mě celkem překvapil, z modré mlhy se vytvořil motýl.

Najednou jsme cítili otřes. Harry se šel podívat k místu dění.

"S tím udělám krátký proces." Uslyšela jsem tu příšernou ženskou. Věděla jsem, že máme problém.

"Bombarda maxima." Uslyšela jsem ještě před výbuchem. Zůstali jsme stát na místě.

Poznala jsem všechny, od Pansy až k Zambinimu. V tom se tam zjevil i Malfoy, který přitáhl Cho.

Zradila nás. Nebo tak to všichni říkali. Po tomhle jí Harry úplně odepsal. Snažila se nám to vysvětlit, ale ani jednou jsme jí nedali příležitost.

Pokud jde o mě. Ve Zmijozelu jsem měla peklo. A nejen tam. Táta byl taky naštvaný.
Měla jsem domácí vězení. Směla jsem jen na hodiny.

Konec roku byl tady. Konečně jsem mohla jet domů. Tedy pokud se tomu dá říkat domov.

Harry byl teď prohlášen za vyvoleného a ministerstvo konečně pochopilo, že se Pán zla vrátil.

Tak jo tady je další kapitola.
Snad jsem nedělala žádné chyby. Ahoj :-)