Dcera Severuse Snapa

Ve vlaku

Nastoupila jsem do vlaku. Zase jsem musela ke své koleji.

Vešla jsem tam a cítila na sobě ty nenávistné pohledy.

Po chvíli si tam nakráčel Malfoy s jeho partičkou.

Sedla jsem si k oknu a kochala jsem se krajinou. Malfoy pořád chodil sem a tam.

To byl tak nervózní. Ignorovala jsem to a dál se věnovala mojí činnosti.

Najednou se nade mnou setmělo. Byl to Malfoy. Šel si pro něco do kufru. Víc by si ani nedovolil jelikož jsem dcera Snapa.

Pak jsem uslyšela ránu a v kupé se ocitla mlha.

"Co to bylo?" Vyjekl Malfoy.

"Klid, to jen nějaký prvák tropí hlouposti. Pojď Draco sedni si. Za chvíli jsme v Bradavicích." Uklidnila ho Pansy.

Nedalo mi to, a tak jsem se zaposlouchala do jejich rozhovoru.

"Bradavice. Horší školu si neumím představit. Skočil bych z astronomický věže, kdybych tušil, že jsem musím ještě dva roky chodit." Vysvětloval Malfoy.

"Co to povídáš." Zeptala se Pansy.

"Letos mě asi neuvidíte na hodinách kouzelných formulí."

Zambini se zasmál. "Bavíš se Blaise. Kdo se asi bude smát naposled." Řekl Malfoy s egem až do nebe.

Protočila jsem nad tím očima.

Vlak zastavil. Vystoupila jsem jako poslední. Jen Malfoy tam ještě zůstal.

Nechala jsem to být a odešla jsem.

Když jsem přišla na školní dvůr, něco mě udivilo. Bystozoři?

Zkontrolovali mi kufr a pustili do hradu.

Začala večeře. Najednou se u dveří objevil Harry. Byl celý od krve. Ale jak...? Věnovala jsem nenávistný pohled Malfoyovi.

Musela jsem se jít vyspat. Byla jsem hrozně unavená.