Spěchala jsem na hodinu lektvarů.
Dorazila jsem tam a postavila se vedle Mii. Byla jsem ráda, že ji vidím.
Do třídy vešel profesor Křiklan.
Něco blekotal. Nerozuměla jsem tomu. Stejně jsem v lektvarech dobrá. Mám to po otci.
Najednou někdo zaklepal. Do třídy vešel Harry a Ron.
"Á Harry. Myslel jsem, že nepřijdeš. A přivedl jsi sebou ještě někoho."
"Ron Weasley, pane. Na lektvary jsem velký nešika. Přímo postrach. Radši bych měl...."
"Nevadí, s tím si poradíme. Vemte si učebnice." Řekl profesor.
"Promiňte. My ještě učebnice nemáme." Skočil mu do řeči Harry.
"Vemte si je ze skříně." Řekl profesor a dál se věnoval učivu.
"Kdo my řekne co jsou zač tyto lektvary."
Hermionina ruka vystřelila nahoru. Začala profesorovy vyjmenovávat lektvary.
"Tohle je Amorův šíp. Nejúčinnější nápoj lásky. Každému voní podle toho, co ho přitahuje.
Já třeba cítím čerstvě posečenou trávu, nový pergamen a peprmintovou zubní pastu." Dořekla Mia a vrátila se na své místo.
"Ano. Amorův nevytváří skutečnou lásku. Jen citové vzplanutí či posedlost. Je to zatím nejnebezpečnější lektvar v této místnosti." Vysvětlil nám Křiklan.
"Pane. Neřekl jste nám co je tohle?" Ujala se slova Katie.
"Ano. Tato malá lahvička obsahuje lektvar jménem felis felicis. Tento lektvar je však známější jako..." "Tekuté štěstí" Skočila jsem mu do řeči.
"Přesně slečno Snapová. Tekuté štěstí. Jeho příprava je velice náročná a každá chyba je katastrofa.
Jedna kapka, a zjistíte že se Vám podaří vše, o co se pokusíte."
Tato věta zaujala hlavně Malfoye. Tak nějak jsem tušila, že se jedná o ten úkol.
"A právě to vám dneska nabízím. Jednu lahvičku tekutého štěstí tomu, komu se jako prvnímu podaří namíchat odvar živoucí smrti. Jeho přípravu najdete na straně deset."
Všichni se postavili ke svým stolům a začali pracovat.
"Hej" Zakřičel na mě Malfoy. "Podej mi to." "Promiň patrně jsi si mě spletl se psem." Odpověděla jsem mu naštvaně.
"Prosím podala by si mi ty fazolky?" Odvětil a udělal na mě psí oči.
Podala jsem mu je. Omylem jsem se dotkla jeho ruky. Bylo na tom něco zvláštního. Naběhla mi husí kůže.
S lektvarem jsem moc nepostoupila. Jak to? Asi nemám svůj den.
Pozorovala jsem ostatní. Ron teprve krájel fazolky. Jedna mu vylítla a málem trefila Goyla.
Crabbovi z kotle vylezl nějaký odporný sliz.
Mia měla úplně zježené vlasy.
A Sheamus. Tomu to jako obvykle bouchlo u obličeje.
Harry na tom byl nejlépe. Přistoupil k němu Křiklan a vložil dovnitř lístek.
"U Merlinových vousů. To je perfektní. Jen jediná kapka by nás všechny zabila."
Harry měl radost. Taky proč ne, když držel v ruce tekuté štěstí.
ČTEŠ
Dcera Severuse Snapa
FanfictionKaždý z nás dělá chyby. A každý z nás se je snaží napravit. Někdy se ale stane něco, co jen tak napravit nejde. Člověk zapomíná, ale lidské srdce nikdy nezapomene ztrácet naději.