Dcera Severuse Snapa

Smrt nejlepšího přítele

Spěchala jsem za Harrym. Když jsem je konečně našla, tak stáli před komnatou nejvyšší potřeby.

Vydali jsme se hledat onen diadém. Rozdělili jsme se. Každý šel jiným směrem.

Najednou jsme uslyšela ránu. Rozběhla jsem se směrem k Harrymu.

„Harry měli bychom vypadnout.” křikla jsem. Harry stál na místě a naproti němu stál Draco, Blaise a Goyle. Byli vyjevení stejně jako já. Objevila se i Mia s Ronem.

Útočníci se dali na útěk. Ovšem co mě překvapilo bylo to, že se za nimi Ron bez váhání rozběhl.

Asi tak po chvíli se ale přihnal zpět a křičel. „ Utíkejte. Áaaaa. Goyle to tu všecko zapálil. ”

Měl pravdu. Ke stropu začal stoupat dým. Rozutekli jsme se co nejrychleji to šlo.

Už jsme mysleli, že se o tud nedostaneme, jenže pak Ron jako obvykle o něco zakopl. K našemu štestí to byli košťata.

Nasedli jsme na ně a vzlétli. Už jsme se blížili ke dveřím, když jsme si vzpoměla na to, že tam kluci pořád ještě někde jsou.

„ Hej Harry. A co kluci?” křikla ksem k Harrymu. Kývl mi na souhlas. Ron samozřejmě brblal, ale letěl s námi.
....................................................
Leželi jsme na zemi. Všechno se stalo tak rychle. Draco a kluci zmizel bez jediného poděkování.

Teď jsme měli namířeno do Velké síně. Jenže ten pocit adrenalinu z nás vyprchal v ten moment, když jsme to spatřili.

Na studené podlaze leželo několik mých  přátel. Levandule Brownová, Remus Lupin a Nymfadora Tonksová, ti všichni pro mě něco udělali, a teď jsou pryč.

Jenže ta největší rána měla teprve přijít.......

Zatímco já si prohlížela těla padlých, Ron odběhl někam pryč. Až teprve pak jsem si všimla těla, nad kterým se skláněl Ron, paní Weasleyová a George. Bylo to tělo Freda. Mého nejlepšího přítele.

Okamžitě jsem se otočila a se slzami v očích jsem odběhla pryč.

Brečela jsem nad ztrátou někoho, kdo pro mne hodně zanamenal. Fred mě utěšil, kdykoliv jsem byla smutná. Dokázal mě svými vtipy rozesmát tak jako nikdo.

A teď je pryč.