Dcera Severuse Snapa

Ron a famfrpál

Dmeska byl pro Rona velký den. Dnes hrál jeho první zápas. Bohužel proti nám. Rozhodla jsem se, že ho budu šetřit.

Byla jsem domluvená s Harrym, že mu namluvíme, že má v pohárku tekuté štěstí.

Přišla jsem do Velké síně a zamířila k mým přátelům.

"Vzdávám to. Po dnešním zápase může chytat McLeggen." Zaslechla jsem Rona.

"Ahoj všichni." Pozdravila jsem je a přisedla jsem si.

"Vypadáš hrozně, Rone. To proto si mu nalil něco do pití?" Koukla jsem na Harryho.

"Na povzbuzení?" Ron a Mia se zarazili.

"Tekuté štěstí." Vydechla Mia. "Nepij to Rone." Ron byl tak vylekaný, takže nám na to skočil.

Když položil dopitý pohár, odešel spolu s Harrym.

Zápas byl vyrovnaný. Ale vyhrál Nebelvír. Ron chytal skvěle.

V Nebelvírské společence byla oslava. Nešla jsem tam. Musela jsem doučovat Pansy.

Kdyby mi to táta neporučil, nikdy bych to neudělala.

Ve společence jsem zahlédla Malfoye. Někam šel. Nechala jsem to být.

Měla jsem ještě navštívit profesora Křiklana. Šla jsem k jeho kabinetu. Neotvíral. Vešla jsem tedy bez pozvání.

U stolku stál Draco. Co tady sakra dělá?

"Malfoyi?" Otočil se a s výrazem ve tváři chtěl odejít. Nezapomněl do mě strčit.

Uslyšeli jsme hlasy. Vzal mě za ruku a táhl za nejbližší závěs. Zůstala jsem stát jako přikovaná.

Pořád mě držel za ruku a tiskl se na mě. Bylo mi trapně. Začali se otevírat dveře.

Sevřel moji ruku víc. Bolelo to.

Chtěla jsem něco říct, ale položil svou dlaň na má ústa.

Pak se dveře zavřeli. Asi už odešel. Draco ale pořád stál na místě.

Vadilo mi to. "Pusť mě." Hodila jsem po něm nenávistný pohled.

Jeho sevření povolilo. Smutně se mi podíval do očí.

Vyšla jsem zpod závěsu a šla ke dveřím. Na chodbě mě předběhl a strčil do mě ramenem.

Mě v hlavě běžela jen ta jediná otázka. Co tam dělal?