Dcera Severuse Snapa

Přátelé v nebezpečí

Další den hrůzy v tomhle vězení.

Nedokážete si představit, jak se to tu změnilo.

Nenáviděla jsem to tu. Štvalo mě tady úplně všechno.

Jediné co mi zvedlo náladu byli mí přátelé. Scházeli jsme se vždy v komnatě nejvyšší potřeby.

Nebyl tady jen Nebelvír, ale i Mrzimor s Havraspárem. Trávili jsme tady všechen volný čas.

Bavili jsme se o všem možném. Probírali jsme to, kde je Harry teď. Jak dlouho ještě potrvá tenhle rok,...atd.

Byla i docela zábava. Hry, vtipy a kouzla nám zpříjemňovali dny strávené zde.

Všichni se změnili. Měli modřiny po celém těle a obličej většinou od krve.

Ten nešikovný a naivní Nevill byl pryč. On, Seamus a Dean měli nejvíce ran, jelikož odmítali věci, do kterých nás nutili.

Nebyli to jen oni. Cormac už nebyl ten známý sukničkář, ale byl teď milý. Byl nám tady oporou.

Dokonce už ani Colin neběhal s foťákem. Už to nebylo jako dřív.

Bylo zrovna jedno z těch odpolední strávených tam. Seděla jsem vedle Cho, Padma a Parvati Patilovi seděli o kus dál a povídali si s Levandulí, která se teď taky docela změnila. Pochybuji o tom, že má čas pořád řešit Rona.

S Cho jsme probírali věci na téma, jaké to bylo dřív nebo jsme se zajímali o dětství té druhé.

Najednou se otevřeli dveře. Jako vždy byli všichni na nohou, protože kdyby nás tady někdo objevil, myslím že tentokrát by se cruciatus zkoušel na nás.

Do komnaty přiběhla Ginny. Běžela rovnou ke mně. Silně mě objala a rozplakala se.

Objetí jsem jí vrátila, ale pořád jsem nechápala, co se děje. Otrhla jsem jí od sebe.

"Ginny. Co se děje?" Zeptala jsem se jí klidným hlasem, ale moc to asi nepomohlo, jelikož se rozplakala znovu.

Chytla mě za paži a odvlekla stranou, aby nás nikdo neslyšel.

"No tak Ginny. Co je?" Ptala jsem se naléhavěji.

"Harry" Zašeptala a já, byť mi řekla jen jedno slovo, pochopila, že jsou v nebezpečí.

"Ginny. Řekni mi, co si slyšela. Všechno." Řekla jsem jí a ona tak udělala.

"Šla jsem chodbou ve sklepení a slyšela jsem je." Vysvětlovala.

"Koho?" Ptala jsem se naléhavě.

"Parkinsnovou, Zabiniho a Malfoye. Říkal, že musí okamžitě domů, kvůli identifikaci nebo co. Pak se přemístil." Nechápala jsem jakou to má souvislost.

"Kim, oni je chytili." Dořekla a znovu se rozplakala.

Teď mi to začalo do sebe zapadat. Doléhala na mě tíseň. Nemohla jsem to tak nechat.

Jsou tam sami a nemají se jak bránit. Pokud Draco pozná Harryho, což je samozřejmé, bylo všecko k ničemu.

Udělala jsem tu největší blbost, která mě napadla. Přemístila jsem se do Malfoy Manoru.
......................................................

Ocitla jsem se v temné chodbě. Bůh ví jestli jsem se přemístila tam.

Procházela jsem co nejtišeji jsem mohla. Domem se ozvíval dívčí křik. Začala jsem se třást.

Najednou jsem cítila stisk na mé ruce. Prudce jsem se otočila a uviděla nějakého muže v otrhaném oblečení. Nejspíš to byl lapka. Já teď měla velký průšvih.

Vedl mě za tím zvukem. Křik se ozýval hlasitěji. Otevřel dveře a vešel i se mnou dovnitř.

Poznala jsem několik známých tváří. Luciuse a Narcissu Malfoyovi, Šedohřbeta a Draca, který stál v rohu místnosti zahalen tmou.

Po mých přátelích ani stopa. Můj výlet byl asi zbytečný.

Mýlila jsem se. Při pohledu na Bellatrix, která pod sebou svírala Miu a vyřezávala do její paže slovo mudla, ve mě začala vřít krev.

Tak jo. Další kapitola. Docela drsný co?
Zachovali by jste se stejně? Napište do komentářů.

Jo a moc, moc děkuju za hlasování. Jste skvělý :-)