Dcera Severuse Snapa

Pozvání

Ráno jsem vstala docela brzo. V pokoji byla zima, a tak jsem se oblékla.

Sešla jsem dolů po schodech a sedla si do křesla. Přikryla jsem se teplou dekou a zavrtala se do ní.

Na chvíli jsem usnula. Bylo mi tam tak dobře.

Po nějaké době jsem se vzbudila. Něco bylo jinak. Když jsem usínala,měla jsem deku po pás, ale teď jsem ji měla až ke krku.

Nechala jsem to být. Možná že jsem to udělala, když jsem spala.

Už bylo dost pozdě. Vzala jsem si věci a vydala se do skleníku. První hodinu jsem měla bylinkářství.

Nechodilo nás tam moc. Takže tam byla celkem nuda.

Po dlouhém dni jsem narazila na Harryho. Domluvili jsme se, že se zítra sejdeme v knihovně, protože si neví rady s úkolem na kouzelné formule.

Další den utekl rychle.

Už delší dobu jsem neviděla Miu. Rozhodla jsem se, že ji navštívím.

Stála jsem před obrazem buclaté dámy. Okolo šla zrovna Parvati, a tak jsem jí požádala jestli by mě nepustila dovnitř, protože jsem neznala heslo.

Procházela jsem nebelvírskou společenskou místností. Uviděla jsem něco, co mě pořádně překvapilo.

Viděla jsem Rona, jak se muchluje s nějakou holkou. Myslím, že se jmenuje Levandule.

Seděla tam i Ginny. Zeptala jsem se jí jestli neví, kde je Mia.

Poslala mě do jejich pokoje. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř.

Mia seděla na posteli a plakala. Šla jsem k ní a přisedla si.

"Mio? Děje se něco?" Zeptala jsem se.

"Ne." Vystřelila okamžitě.

"Nelži. Jde o Rona?" "I kdyby, tak co se změní."

"No tak. Já vím, jak se na něj díváš."

"Ale teď je to stejně jedno." Odpověděla mi. V jejích slovech byl cítit smutek.

"Už víš s kým půjdeš na večírek?" Zeptala se mě, ale já zakroutila hlavou.

"A ty?" "Já už jsem se zařídila, ale je to překvapení."

Bylo už pět, a já měla schůzku s Harrym. Objala jsem Miu a odešla z pokoje.

Hodila jsem po Ronovi vražedný pohled a vydala se směrem ke knihovně.

U jednoho stolku seděl Harry. Přisedla jsem si k němu a pustili jsme se do úkolu.

"Ty si věděl, že Ron a Levan spolu chodí?" Zeptala jsem se a on přikývl.

"To si mi to nemohl říct?"

"Vždyť si může líbat koho chce, ne?" Řekl a já se zvedla ze židle, abych vrátila knihy zpět do regálu a on mě následoval.

"Samozřejmě, že si může líbat, koho chce. Mě je to jedno. Jde mi o Miu. Chtěla s ním jít na ten večírek. Jenže za daných okolností se zařídila jinak."

"A zařídila? S kým půjde?" Zeptal se Harry.

"Prý ano, ale je to překvapení."

"Teď se musíme postarat o tebe. Nemůžeš jít s kýmkoliv." Pokračovala jsem.

"Vidíš tamhletu holku? To je Romilda Weannová. Snaží se ti podstrčit nápoj lásky." Vysvětlovala jsem.

"Vážně?" Ptal se zamýšleně. Luskla jsem prsty před jeho obličejem.

"No tak. Dělá to jen proto, že tě považuje za vyvoleného."

"Ale já jsem vyvolený." Řekl Harry a schytal ode mne ránu do hlavy.

"Jo promiň. Hele Kim. Napadlo mě jestli by jsme nemohli jít spolu, jako kamarádi?"

Usmála jsem se a přikývla.

Společně jsme odešli z knihovny já šla spát.