Dcera Severuse Snapa

Harry je zpátky

Plynuji týdny, ale nebyl den, kdy bych si nevzpomněla na mé přátele.

Pamatuji si všechno co jsme spolu zažili. Harryho první famfrpálový zápas, Ronův první test, který napsal za jedna. Hermionino první porušení školního řádu.

Na tyhle časy ráda vzpomínám. Všichni byli veselí a štastní.
A teď... Jako by se ze světa vytratilo štěstí. Všechno teď zahalila tma a smutek.

Jediné potěšení mi přinášelo vysedávání v K.N.P., kde jsem alespoň na chvíli zapomněla na tu špínu tam venku.

Zdálo se mi, že už je vše ztracené. A tenhle rok, který měl být mým posledním tady, bude ten nejhorší v historii Bradavic.
Dokud.....
.............................................

S Lenkou jsme si zrovna povídali o tom jaké to bylo když jsme do Bradavic přijeli poprvé.

Nevill šel zase pro jídlo. Vždycky chodil on. Ale dnes tam byl déle než obvykle.

Když se konečně vrátil, všichni k němu vzhlídli.

„No konečně. Doufám že zase neneseš zbytky od oběda.” Řekl toužebně Seamus.

Nevill však neodpověděl. Teprve až po pár vteřinách nabral vzduch do plic a řekl.

„Nesu něco mnohem lepšího. Podívejte kdo se vrátil.” Až teprv teď jsem si všimla, že za Nevillem stojí nějaká postava.

Nevill odešel kousek stranou a mě došli slova. Stál za ním Harry, Ron a Hermiona.

Všichni v místnosti se roztleskali. Ti tři byli hrdinové. Potlesk byl tak hlučný, že nebylo slyšet vlastního slova.

Nastalo velké objímání. Samozřejmě že jsem byla první, kdo se jim vrhl kolem krku.

Tuhle štasntou chvíli nemohlo nic pokazit. Tedy alespoň jsem si to myslela, dokud do komnaty nepřiběhla Ginny.

„Harry.” Vydechla a usmála se.
„Ani blbý ahoj mi neřekne, jsem přece její bratr, zatraceně.” Postěžoval si Ron, který stál hned vedle mě, Seamusovi. „ Bratrů má několik, Harry je jeden.” Utrousil Seamus. „Sklapni.” Prohlásil tiše Ron a já nezabránila malému úsměvu.

Harry a Ginny se na sebe jen dívali. Uznávám že to bylo trošičku trapné a směšné, jenže to, co jsem uslyšela potom ve mě všechen smích pohltilo.

„Harryho viděli v Prasinkách, Snape chce studenty shromáždit ve velké síni, jestli o tom něco nevědí.” Vysvětlovala Ginny svoje zděšení.

„Harry, co potřebuješ? Určitě si nepřišel jen tak, že mám pravdu?” Oslovil Harryho Dean.

„Hledáme viteál.” Vysvětloval Harry.

„Kde je?” Optal se Colin. „Nevíme.” Odpověděl Harry. „Co to je? Přidal se Nevill. „To taky nevíme. Chápu že toho moc nevíme.” „Spíš vůbec nic.” Odfrkl si Seamus.

„Ale nějak to souvisí s Havraspárem.” Dodal Harry. Všichni začali přemýšlet, co by to tak mohlo být.

„Nemůže to být ztracený diadém Roweny z Havraspáru.” Navrhla Lenka.

„Ale Lenko, ten přece nikdo neviděl víc jak tisíc let.” Prohlásila Cho.

„Co je to ten diadém?” Zeptal se Ron. Mě to taky docela zajímalo.
„Taková čelenka s velikým smaragdem uprostřed.” Vysvětlila mu Cho.

„Dobře to je teď jedno. Snape nás chce vidět. Tak proč mu to nedopřát.” Prohlásil Harry.

To znamenalo jediné. Budu se muset zařadit ke své koleji. Avšak jediné co jsem teď cítila byl strach. Strach že Harryho odhalí.