Čtení pro inspiraci či zamyšlení

Proč vykročit z komfortní zóny

V dnešním článku se dozvíte, proč je důležité čas od času vykročit ze své komfortní zóny.

Komfortní zónu bych definovala jako oblast našeho života, kde dá se říct, že jedeme na autopilota. Je to oblast, kde se cítíme bezpečně, kde jedeme v zajetých kolejích, pohybujeme se v probádaném, osahaném a známém prostoru, nevyžaduje to od nás nějaké zvláštní úsilí. Máme to osvojeno.

V rámci seberozvoje je velmi důležité řídit se vlastními pocity. O tom jistě není žádný spor, protože jen tak se uvedeme do souladu se sebou sama. Jenže občas to tak úplně neplatí.

Když se totiž řídíme vlastními pocity, děláme to, co je nám libé a vyhýbáme se zdrojům nelibých a nepříjemných pocitů. Tak je to správně. Ale nemůžeme to tak dělat absolutně. Občas nastávají situace, kdy si vědomě připravíme nelibé pocity, pustíme se do něčeho nového, co nám třeba může přinášet jistou míru nepohodlí, může to vyžadovat větší bdělost a pozornost, musíme napřít síly a třeba i překonat strach nebo nervozitu.

Je to v případě, kdy víme, že to nepohodlí je jen dočasné z toho, že se pouštíme na neprobádané území, že děláme něco nezvyklého, že vykračujeme ze své komfortní zóny a víme, že toto pro nás zatím neprobádané území nám přinese do života žádoucí prvek, aktivitu či změnu.

Velká část lidí se ve svém životě změnám brání, bojí se jich a křečovitě se snaží držet toho, co znají. Jenže pokud chceme od života něco víc, než jen pouhé přežívání, pak je nutné, abychom se do změn pouštěli a vítali je do svého života, vnímali je jako potřebné.

Pokud bychom se snažili, abychom se stále cítili příjemně, setrvávali v tom známém, ve své komfortní zóně, za čas naše pozornost a bdělost zákonitě klesne a energie už tolik neproudí, budeme v takovém ukolíbaném modu fungování. No a právě pokud chceme žít naplno, prožívat intenzivně každý moment svého života, je nezbytné záměrně překračovat svou komfortní zónu a pouštět se do nových věcí, které způsobí rozproudění energie a naše oživení.

Nemusí to zrovna být něco velkého, co zpřeháže náš život nohama vzhůru. Mohou to být i malé změny, které nás vyvedou z automatismů, které jsou sice velmi důležité, protože nám šetří energii a mozkovou kapacitu, ale žít svůj život napůl v polospánku není jistě náš cíl.

Stačí začít dělat věci, které známe, novým způsobem a tak oživit svou pozornost. To, co děláme pravou rukou, zkusit udělat levou. Hledat vylepšení, zpestření rutinních činností, jejich oživení novým prvkem.

Stačí setkávat se s novými lidmi, kteréžto setkání bude přirozeně vyžadovat zbystření naší pozornosti.

Stačí začít dělat něco nového, co jsme ještě nikdy nezkusili. Nějakou novou činnost, nový sport, cvičení, tvorbu, či cokoli, co vás napadne a osloví vás.

Stačí pustit se do nového projektu, jít za svou vizí, i když po cestě čeká množství překážek.

Stačí začít se dívat na vše, co známe, novýma, čerstvýma očima.

Často i život sám nám připravuje lekce, které nás zcitliví a oživí, okolnosti nás donutí z komfortní zóny vykročit. Nebývají to většinou zrovna příjemné věci, ale pokud přijmeme to, že vše špatné je k něčemu dobré a to, co nás nezabije, nás posílí, s pokorou budeme přijímat vše, co se na naší cestě životem uděje.

Tak tedy nebojme se nových věcí, pouštějme se do nich. Bude růst naše bdělost, proudit námi více energie, budeme živější a přítomnější. Budeme život více prožívat. A o to tu jde.

MUDr. Barbora Müllerová

Jsem lékařka s celostním přístupem k životu a zdraví. Už mnoho let se věnuji osobnímu rozvoji a péči o vlastní zdraví přírodními prostředky.  Napsala jsem e-book Jak se detoxikovat a zdravě žít.

www.barboramullerova.cz