Lidské tělo jako zázrak

151 10 0
                                    

Lidské tělo je jednou z největších záhad a zároveň i největších zázraků přírody. Medicínská věda už nashromáždila neuvěřitelné množství poznatků o jednotlivých pochodech, které v lidském těle probíhají. Těch poznatků je již tolik, že ani sebelepší lékař není schopen všechny ty poznatky nastudovat a užít ve prospěch svých pacientů. A to, co medicína o lidském těle ví, je stále jen nepatrný zlomek toho, co se v lidském těle děje. Lidské tělo je totiž vědeckým, analytickým způsobem nepoznatelné. Prostě to není možné. Medicína vytváří určitá schémata, skupiny projevů, které zjednodušují práci se všemi těmi poznatky. Ale právě proto, že jsou to schémata, tak nejsou přesná. Nikdy nemohou zachytit procesy v lidském těle u jednoho konkrétního člověka v určitém konkrétním okamžiku. To jsou limity medicíny. Schémata. Jinak to není možné. Ale pak to znamená, že úspěšnost medicíny nemůže být dostatečná k úplnému vyléčení. Ono totiž člověka nikdy žádný lékař nevyléčil a nevyléčí. Lékař jen pomáhá vytvářet podmínky k tomu, aby se lidské tělo začalo uzdravovat samo. A podle toho, o jakou nemoc a jakého jedince se jedná, je úspěšnost velmi rozdílná. To co pomůže jednomu, nemusí pomoci druhému, či to pro něj může být přímo škodlivé. Ano, medicína má své nezastupitelné místo, pokud jde o akutní (náhlé), život nebo zdraví ohrožující stavy. Tam, kde není mnoho času udělat něco jiného. Práce lékaře v akutních oborech může být velmi uspokojující, protože skutečně pomáhá. Ale většina lékařské péče se soustředí na pomoc lidem, kteří jsou nemocní chronicky, dlouhodobě. Tam je úspěšnost minimální. Mnoho lékařů si uvědomuje, že vás léčí, ale pravděpodobně nikdy zcela nevyléčí. Každý člověk je jedinečný a potřebuje jedinečné podmínky k tomu, aby se mohl uzdravit. A ty podmínky se mohou dosti měnit v čase. Je to z toho důvodu, že lidské tělo si neustále vytváří svou rovnováhu. Ta rovnováha není jednoduchá, statická (neměnící se v čase), ta rovnováha je velmi komplexní (složitý) a dynamický proces (měnící se v čase). Každý člověk sám za sebe je ten jediný, kdo může sám sebe uzdravit. On jediný totiž vnímá své tělo, jeho pochody. A to vnímání vlastního těla se velmi liší u jednotlivých lidí a i v rámci času u konkrétního člověka. Vypadá to možná složitě, ale v principu je to velmi jednoduché. Je to jednoduché, ale rozhodně to není snadné. Lidské tělo je tvořeno miliardami buněk, které spolu vzájemně neustále komunikují. Vztahy mezi nimi jsou nesmírně komplexní, každá buňka je důležitou součástí celku a celek ovlivňuje. Je to podobné, jako když si představíte situaci, že jste v místnosti, kde je několik smutných či netečných lidí a najednou vejde někdo, z koho sálá pohoda, někdo, kdo se usmívá a srší dobrou náladou. Atmosféra v místnosti v ten okamžik se zcela změní. Jistě jste už takovou situaci zažili. No a právě tak to funguje i v lidském těle. Je nemožné snažit se tu rovnováhu poznat a udržet, ona se stále mění. Z toho vyplývá, že jen každý člověk sám za sebe je tím, kdo se může uzdravit. Je tím, kdo vnímá své vlastní signály, které k němu jeho tělo (a i jeho duše) vysílá. Pokud bychom my, pacienti, převzali odpovědnost za své zdraví do svých rukou a nepředávali ji lékařům, a pokud bychom my lékaři přijali myšlenku, že jste to vy, kdo se uzdravuje, že my jsme jen vašimi pomocníky, pak by se mohly mnohé nemoci vyléčit. Jistě jste slyšeli či četli o lidech, kteří se uzdravili z nemocí, které jsou považovány za smrtelné či nevyléčitelné. Tito lidé jsou právě těmi, kdo vzali odpovědnost za vlastní zdraví do svých rukou a začali hledat, jak se sami uzdravit. Toto je nesmírně důležité. Vnímat odpovědnost za vlastní zdraví. Pak by se vyřešily mnohé problémy zdravotnictví. Pacienti jsou povětšinou pasivními „konzumenty" lékařské péče. Tato cesta ale právě nikam nevede. Je to slepá ulička, do které se naše medicína dostala. Ale je možné to zvrátit. To ale za nás žádný systém, žádný ministr zdravotnictví nevyřeší. Je potřeba změnu učinit odspodu. Každý za sebe. Ať už jsme v roli pacienta či lékaře. Pak se mohou začít dít změny v celém systému, které povedou k úspěchu.

Důležité je si uvědomit, že lidské tělo je od přírody nastaveno, aby bylo zdravé. Nemoci vůbec nejsou nutnou součástí našeho života, jak si mnozí myslíme. Je možné pozorovat to v přírodě. Laně netrpí vysokým krevním tlakem, i když jsou vystavovány přirozenému neustálému stresu, když musí v každém okamžiku kontrolovat, zda se neblíží nebezpečí. Ony žijí přirozeně, a proto jsou přirozeně zdravé. Pokud i my se vrátíme ke své přirozenosti, začneme vnímat a poslouchat naše vlastní signály, když jim začneme rozumět, pak můžeme prožít naše životy ve zdraví.

Vezměme odpovědnost za vlastní zdraví do svých rukou. Nemusí to být snadné, může trvat delší čas, než porozumíme své nemoci, ale je to jediná cesta, jak se doopravdy uzdravit!

Barbora Müllerová

www.barboramullerova.cz



Čtení pro inspiraci či zamyšleníKde žijí příběhy. Začni objevovat