Zdravá péče o pokožku

20 1 0
                                    

Jak už jsem nastínila v článcích Tichý nepřítel aviváž a Problém opalovací krém, mnoho běžně a v důvěře používaných výrobků kosmetického průmyslu nám plíživě a vytrvale škodí, aniž bychom si toho byli vůbec vědomi.

S tím, jak se více věnuji čištění a oživování mého fyzického těla, najednou si uvědomuji, kolik zbytečné chemie je v našich životech přítomno. Jsou zdroje znečištění, které snadno ovlivnit nemůžeme, jako např. globální znečištění planety: kontaminace půdy, vody, vzduchu, ale je i spousta míst v našich životech, kde můžeme učinit podstatné a velmi užitečné změny.

Jednou z oblastí, kde můžeme ovlivnit, do jaké míry se necháme otravovat škodlivými výrobky, je i péče o pokožku.

Kosmetický průmysl je obrovská mašinerie a denně jsou nám v reklamách předkládány stále nové a „lepší" produkty v péči o pokožku, jako jsou různé krémy, séra, různé druhy dekorativní kosmetiky a podobně. Vymýšlejí se stále nové a lživější slogany, které nám mají doslova zalézt pod kůži, abychom si daný výrobek zakoupili.

A protože hlavně my, ženy, chceme vypadat dobře a přitažlivě, tak se často na tu vějičku zázračných účinků nachytáme. Naposledy jsem v reklamě slyšela termín, že daný krém vede ke zhutnění pleti. Jako lékař vůbec takový termín neznám a pochybuji, že by něco takového jako zhutnění pleti vůbec existovalo (kdyžtak mě vyveďte z omylu), je to jen další pokus o originální lákadlo.

Co vlastně obsahují běžné pleťové krémy si můžete přečíst v článku, na který jsem narazila na jednom blogu, článek je zde >> Živá (RAW) může být i kosmetika http://loveofraw.cz/ziva-raw-muze-byt-i-kosmetika-kosmetika-kterou-pouzivam/.

A jak to vlastně začalo? Nejprve jsem z běžných krémů přešla na medovou kosmetiku, potom na krémy z obchodu s biokosmetikou a nyní cítím až fyzickou nechuť se mazat jakýmikoli vyrobenými kosmetickými produkty, byť to jsou biokrémy. Ono totiž není bio jako bio (přečtěte si v odkazovaném článku výše) a té chemii se stejně většinou nevyhneme. A čím se tedy mažu? Rostlinnými oleji za studena lisovanými, pokud možno v bio kvalitě.

Na tělo ráda používám kokosový olej, který je za běžné pokojové teploty tuhý a rozpouští se v dlaních, nebo mandlový olej či olej z pšeničných klíčků. Postupně ke mně přicházely informace, že některé oleje mohou způsobovat ucpávání kožních pórů a nejsou tudíž úplně vhodné na pleť obličeje. Patří mezi ně i kokosový olej, který jsem do té doby na obličej používala.

V magazínu e-shopu biooo.cz jsem zachytila článek o komedogenicitě jednotlivých olejů, kde jsou oleje zatříděny do několika skupin podle toho, jak se k pokožce obličeje chovají. A vítězi, kteří póry neucpávají jsou: slunečnicový, arganový, konopný a světlicový olej.

A protože na ucpávání kožních pórů trpím, je nasnadě, že jsem si po přečtení těchto informací koupila slunečnicový olej za studena lisovaný v bio kvalitě, jehož 200ml mě vyšlo na pouhých 42 Kč. Mám luxusní výživný prostředek pro pokožku mého obličeje za pár korun. A jsem s ním moc spokojená. Výborný je též arganový olej, jen je podstatně dražší. A vynikající je i bambucké máslo, které má silně hojící a hydratující účinky a je též nekomedogenní jako výše uvedené oleje.

Mazání vysušené pokožky či pokožky po slunění mám tedy vyřešeno. A co další oblasti? Co třeba líčení?

Musím říct, že v této oblasti jsem vždy vyznávala minimalismus a používala jsem jen oční stíny a tužku na oči. Make-up jsem měla snad 2x v životě, jednou na zkoušku od prodejkyně kosmetiky v 18 letech a podruhé tuším na mé svatbě, ale ani si tím nejsem úplně jistá.

Řasenka nebo rtěnka mi byly vždy fyzicky nepříjemné, cítila jsem je jako zatěžující vrstvu, navíc rtěnka se brzy slíže (nedávno jsem zachytila informaci, že rtěnky obsahují běžně těžké kovy, které se v organismu ukládají a zasahují do enzymatických reakcí, do metabolismu buněk) a řasenka se otiskuje v očním okolí, pokud zrovna nepoužijete nějakou hodně voděodolnou, kterou je pak utrpení (alespoň pro mě, když jsem to poprvé a naposledy zkusila) ji z řas odstranit.

Poslední dobou jsem zrušila i používání očních stínů (zatím jsem nehledala nějakou zdravou variantu) a používám jen tužku na oči, která by měla být poměrně přírodní. Dříve jsem používala i pudr, protože se má pokožka často leskla, nyní to řeším papírovým kapesníčkem, kterým mastnotu „vysaji" či si přejedu obličej hřbetem ruky a předloktím, které mívám sušší a takto tu mastnotu přemístím na místo, kde se vsákne zcela přirozeně kdykoliv a kdekoliv a nepotřebuji si pokožku obličeje zatěžovat a ucpávat popraškem pudru.

A čím si čistím pleť od nečistot a líčení? Donedávna jsem používala hydrofilní oleje z obchodu s biokosmetikou, které jsem si koupila v době, kdy mi přišly jako dost přírodní a dobré řešení. Mezitím jsem ale pro sebe objevila čisté oleje a tak jsem tyto speciální odličovací oleje, které chemické látky přeci jenom obsahují, nahradila už zmíněným slunečnicovým olejem. Na navlhčený tamponek nanesu olej a jím přejedu celý obličej a odlíčím oči. Funguje to i bez emulgátorů a konzervantů, které v hydrofilních olejích běžně jsou. Poté smyju zbytky oleje buď obyčejnou teplou vodou a nebo třeba vodou s kapkou vonného éterického oleje a nebo je možné použít vonnou květovou vodu, která je zcela přírodní a čistá a taková se dá koupit třeba od značky Nobilis Tilia (zatím jsem osobně nevyzkoušela), doporučuje se například růžová.

A co pokožka těla? Čím se myji? Myji se čistou vodou, což je nejlepší a nejzdravější čistič. Na viditelnou špínu použiji kartáček a eventuálně mýdlo, nepoužívám žádné sprchové gely, které jsou též plné chemie. Jen na intimní partie používám nejpřírodnější intimgel, který jsem v obchodech našla, bez barviv a parfémů, ale je možné, že za čas přestanu používat i ten.

A pokud by vás zajímalo, čím si myji vlasy, upozorňuji, že šampónem to není. O tom ale třeba někdy jindy. 🙂

Takže pokud máte odvahu, podívejte se, kolik máte doma kosmetiky a přečtěte si její složení. Asi si na to budete muset vzít lupu. A pokud se vám nebude líbit to, co si na obalu přečtete, můžete se inspirovat. Jde to zdravě a levně.

Barbora Müllerová

www.barboramullerova.cz


Čtení pro inspiraci či zamyšleníKde žijí příběhy. Začni objevovat