Cesta a cíl, tvorba

231 17 0
                                    

Možná už jste někdy zaslechli heslo: „cesta je cíl„, ale třeba jste si pod tím nepředstavili nic konkrétního. Na několika příkladech bych vám chtěla povědět, co to vlastně znamená. Vezměme si třeba kopanou. Můžete hrát kopanou, abyste vyhráli, porazili soupeře, dali gól. Teď jste zaměřeni na cíl. Můžete ale hrát kopanou, protože milujete pocit, když pobíháte venku po trávníku za míčem, se kterým si vaše nohy pohrávají, rádi děláte kličky, rádi trávíte čas ve hře se svými přáteli. Teď jste zaměřeni na cestu. Na tom, jak dopadne zápas vám mnoho nezáleží či dokonce je vám to úplně jedno, protože vy zažíváte potěšení ze hry samotné. Pak si užíváte hru, prostě jste, žijete. Pokud chcete vyhrát, pak většina vaší pozornosti se upíná k jedinému cíli - dát gól. A to ve vás vytváří určité napětí, které pravděpodobně omezí váš prožitek jednotlivých okamžiků. Život samozřejmě není černobílý, nejspíše se pohybujete někde mezi. Ale je dobré si to uvědomit, protože pak můžete trochu upustit z napětí z výsledku a více si užít samu hru.

Nebo můžete šít kalhoty pro své děti. Můžete je šít, aby jste je oblékli. Pak se šití kalhot může stát nudnou či dokonce otravnou činností, kterou budete chtít mít rychle za sebou. A nebo můžete šít kalhoty pro své děti, protože to děláte rádi. Rádi vybíráte hezkou novou látku, rádi se jí dotýkáte, když ji stříháte na jednotlivé zdánlivě nespojitelné díly. A pak z těch dílů vytvoříte kalhoty. Kalhoty, které když uvidíte na svých dětech, vám připomenou, jak příjemné chvíle jste strávili jejich tvorbou.

Dělejme více věcí proto - že (máme to rádi,...) a méně věcí proto - aby (jsme to udělali,...) Užijeme si život mnohem více. Protože budeme tvořit. Nemusíme být malíři, sochaři ani spisovatelé, abychom mohli tvořit. Tvořit můžeme v kterékoli oblasti našeho života.

Tvorbou může být i prodávání zmrzliny. Můžete být rádi ve společnosti druhých lidí. Můžete rádi ovládat páky zmrzlinovacího stroje a vytáčet do kornoutu ladné zmrzlinové spirály. Můžete se rádi dívat do tváří lidí, kterým zmrzlinu prodáváte a pozorovat změnu, která se stane, když se na ně zářivě usmějete. A vy se usmíváte, protože jste šťastni. To, co děláte, děláte rádi. Tvoříte. Jste na svém místě.

Tvořme, protože když tvoříme, přestává pro nás existovat čas. A když pro nás přestává existovat čas, tak doopravdy žijeme!

Barbora Müllerová

www.barboramullerova.cz




Čtení pro inspiraci či zamyšleníKde žijí příběhy. Začni objevovat