Čtení pro inspiraci či zamyšlení

Miminko bez plen - jde to?

Ještě nedávno jsem si myslela, že nejde. Tedy četla jsem o tom, že to jde třeba v Amazonii, kde je teplo a miminka jsou nahá, a když začnou vylučovat, tak je matka oddálí od těla a výměšky se vsáknou do země, případně utřou listem (z úžasné knihy Koncept kontinua – vřele doporučuji). Pak jsem náhodně na internetu zachytila informaci o miminku, že je bezplenkáč a tudíž neprodukuje odpad (v diskusi o poplatcích za odpady). Velmi mne to zaujalo, co to vlastně znamená, co se tedy s dítětem dělá, když nemá pleny. Má nedostatečná představivost pramenila z omezení mé mysli, která byla opakovaně sycena obrazy pokakaných a počůraných miminek – i mých vlastních dvou, a dále z informací, které jsem přijala za své při studiu medicíny (na medicíně se mimo jiných „nepřesností" učí, že miminka jsou nezralá a inkontinentní, tedy že nedokážou ovládat svěrače, a tato funkce že dozrává až v batolecím věku). Pátrala jsem, nebylo to těžké, internet je v tomto úžasný pomocník, a najednou se mi otevřely nové obzory, zase odpadl kousek té mlhy, kterou mám před očima. Ono to opravdu jde! A důkazů je více než dost. Jsou k nalezení články a hlavně autentické videozáznamy. Jste napjatí, jak se to dělá? Prostě se lépe komunikuje s miminkem. Nazývá se to bezplenková komunikační metoda a jde o to, vysledovat signály, které miminko vysílá, když potřebuje vylučovat. Pak stačí mít větší misku mezi koleny, či zaběhnout s miminkem nad umyvadlo či záchodovou mísu, přidržet ho v klubíčku a světe div se, miminko se způsobně a velmi spokojeně vyčůrá či vykaká tam, kam má. Maminky dávají dítěti i zvukový signál, aby dítě vědělo, že je vše připraveno, a dítě pak vědomě a cíleně povolí své svěrače. Není to úžasné? V současnosti se díkybohu rozšiřuje povědomí o skutečných potřebách malých človíčků a toto je jedna z nich. Důsledkem je větší spokojenost dítěte, které může efektivně komunikovat se svými rodiči v rámci uspokojování svých potřeb. Dnes stále více maminek nosí své malé děti už od narození v šátku na svém těle a jsou pak naladěny na potřeby svého dítěte, takže nemají většinou problém signály zachytit či mají rozvinutou intuici natolik, že vycítí co je potřeba. Vedlejší výhodou je ekologičnost takovéhoto počínání, kdy není zatěžováno životní prostředí v horším případě jednorázovými plenami či v lepším případě pracími prostředky u látkových plen. Z toho jasně vyplývá i ekonomická výhodnost.

Já, jako matka dvou dětí, jsem nikdy takový signál nezachytila a víte proč? Hlavně proto, že jsem vůbec netušila, že něco takového je vůbec možné. Tím se dostávám k závěru: zde vidíte jasný příklad, jak nás naše mysl omezuje. Takže buďme bdělí a objevujme život a jeho krásy!

Barbora Müllerová

www.barboramullerova.cz