Čtení pro inspiraci či zamyšlení

Užitečné nicnedělání

Když jsem byla malá, stávalo se mi docela často, že jsem chvíli seděla, nic nedělala a jen tak byla. Uvolnila jsem se sama v sobě a nechala myšlenky plout. Maminka vždycky říkala: „Už zase lelkuješ? Běž něco dělat." Ona potřebovala stále něco dělat a chtěla, aby ostatní také stále něco dělali. Prostě čas strávený jen pouhým bytím nebyl považován za užitečný či dokonce cenný.

Tak je tomu i dnes v celé naší společnosti. Všude na nás útočí hesla, jak být výkonnější, rychlejší, efektivnější. V práci jsou lidé pod tlakem, často nemají šanci si ani na chvilku vydechnout. Celá společnost je postavená na výkonu a ten je oslavován. Ono ale nejde být pořád výkonný. Stíhat stovky a tisíce věcí. Náš organismus potřebuje také odpočinek, aby mohl regenerovat, doplnit ztracené síly. Když jenom tak jsme, bez očekávání, bez tlaků, pokud nás nic neruší, pak můžeme prohlubovat spojení sami se sebou. Často právě v těchto „neplodných" chvílích přicházejí ty nejlepší nápady či vhledy. Vhledy do našeho vlastního života, do toho, jací jsme a co bychom vlastně doopravdy chtěli a potřebovali. Bez takovýchto chvil, kdy máme možnost zjistit, zda směr, kterým se ubíráme, je ten pravý, se někam řítíme a vlastně ani nevíme kam a proč. Prostě nás společnost či zaměstnavatel (či doplňte cokoli dalšího) směruje a my se necháme. Necháme se směrovat a tlačit, protože uvnitř nás se nic nebrání, nic nesignalizuje, že jdeme tam, kam vlastně v hloubi duše nechceme. Je to právě tím, že neposilujeme propojení sebe sama, svou integritu, spojení se svou duší.

Najděte si čas jenom sami pro sebe, kdy můžete nechat myšlenky plout, soustředit se na sebe a třeba zkoušet nacítit, jak byste váš život chtěli žít. Mějte sny a jděte za nimi. My všichni můžeme dělat to, co nás bude naplňovat a dělat šťastnými. Jen to v sobě objevit a mít odvahu to zrealizovat. A není to vždy snadné. Je pohodlnější sedět ve vlaku, který už jede, ale pokud to není váš vlak, ale vlak někoho jiného, tak nedojedete, kam byste chtěli. Neučiní vás to šťastnými. Někdy musíme několikrát přestoupit, než najdeme ten svůj vlak. Ale ta radost, když už jsme ho našli nebo dokonce, když už v něm sedíme, stojí za všechno to nepohodlí.

Barbora Müllerová

www.barboramullerova.cz