♡24. Kapitola♡

2.8K 123 8
                                    

Pohled Leslie
Náš let, neměl žádné zpoždění, takže jsme v 11:51 seděli v letadle.

Když jsme byli všichni, přišla letuška a začala nás poučovat o takových těch věcech, o kterých většinou letušky poučují...chápeme se?

Vzlétáme. Johnny vedle mě, se prudce chytil opěradla, zavřel oči a zatnul zuby.
,,Zlato...jsi v pohodě?" zeptala jsem se starostlivě, a položila mu ruku na ruku. Zakýval hlavou ale bylo vidět, že je mu zle.
Pochopil, že jsem mu na to neskočila.
,,Je to dobrý, jen...se mi dělá špatně při vzlítání." Dala jsem mu pusu na tvář a sladce se usmála.

Když letadlo nabralo potřebnou výšku, Johnny zhluboka vydechl a jeho obličej zase začal získávat barvu. Usmál se a přivinul si mě k sobě. Zavřela jsem oči a nechala se utápět v lásce, proudící všude kolem.
,,Sluší vám to spolu," prohodila Shelly, sedící vedle mě, když konečně zvedla hlavu, od zřejmě děsně zajímavého časopisu.
,,Děkuju zlatíčko."
S úsměvem jsem ji objala.
,,Ale ty," prstem ukázala na Johnnyho.
,,Jestli jí ublížíš, tak jseš mrtvej muž." Musela jsem se pousmát, nad jejím ochranářským pudem. Je prostě skvělá.
,,Rozkaz náčelníku," poslušně odpověděl Johnny ale koutky úst mu cukaly.
,,A kroťte se. Nejste tady sami!" S Johnnym jsme vybouchli záchvatem smíchu.
Pak si Shell nasadila sluchátka a vrátila se k článku o Beyoncé.

,,Slyšel jsi jí? Jestli mi ublížíš..." popichovala jsem ho.
,,To se nastane," přerušil mě, s teď už vážným výrazem ve tváři.
Zamilovaně jsem se mu zadívala do očí, pak pohledem sjela na jeho rty a jemně skousla ty svoje. Pochopil. Malinko se naklonil a vtiskl mi malý polibek do koutku úst. Naše pohledy se střetly.
Těžce polkl, jakoby měl najednou sucho v krku. Nenápadně si oblízl rty ale já jsem si toho stejně všimla.
,,Miluju tě."

Ty dvě slova... Ty dvě slova ve mě vyvolala takový pocit...já vlastně nevím. Chtělo se mi brečet a zároveň smát. Chtěla jsem běžet a vykřičet ale zároveň jsem se namohla pohnout.
Johnny si nervózně prohrábl vlasy a s očima stále upřenýma na mě, čekal na mojí reakci.
Dělej! Řekni něco! Čeká na odpověď a ty tady přemýšlíš a svatebních šatech, huso! Vynadala jsem si v duchu.
Dlouze jsem vydechla, uklidnila se a zašeptala:
,,Taky tě miluju, hrozně moc."
Pak se mu po tváři rozlil takový úsměv, že kterého jsem šílela.
I já jsem se smála. Oba jsme se smáli a byli ty nejšťastnější zamilovaní na světě.
Chytl mě pod bradou a já se mu znovu zahleděla do jasně modrých studánek.
Políbil mě. Dlouze. Vášnivě. Sladce. Byl to ten nejkrásnější polibek, který jsem dostala.
Bylo mi jedno, že sedíme v letadle a že na nás všichni zírají.
Cítila jsem tu jeho mátovou vůni šamponu, která k němu neodmyslitelně patří. Nemohla jsem dýchat ale nechtěla jsem přestat, až se po chvíli Johnny odtrhl.
Opřel se čelem o to mé a lapal po dechu.
,,Už ti někdo řekl, že umíš fantasticky líbat? Ty tvoje rty, jsou návykový," řekl a šibalsky po mně mrknul.
,,Zato ty máš co dohánět," rýpla jsem si do něj a musela jsem se přemáhat, abych udržela vážný výraz.
Překvapeně vykulil oči.
,,Hej, ty jsi drzá," přimhouřil oči, otočil se a dělal uraženého.
,,Ale no tááák, zlatíčko. Samozřejmě, že umíš líbat nejlíp na světě."
I když byl otočený zády, věděla jsem že se směje. Dala jsem mu pusu na krk. Pomalinku se otočil.
,,Nedokážeš se na mě zlobit."
,,Ne, nedokážu," odpověděl.

Zbytek letu, jsme si už jen povídali, sem tam políbili
a zkoukli pár filmů na Johnnyho notebooku.

***

Když naše letadlo, bez potíží, přistálo, bylo asi čtvrt na devět (ráno).
Vyzvedli jsme si kufry a čekali na autobus, který nás měl zavést zpátky do Rosewoodu. Tak se jmenuje naše městečko. Takový zapadákov.
Když autobus konečně dorazil, kufr jsem hodila do prostoru pro zavazadla a utíkala zabrat zadní sedadla.

Johnny, se svalil vedle mě a vlepil mi letmou pusu na rty. Usmála jsem se a opřela se o něj. Rozbalila jsem si lízátko, které jsem měla v kapse.
Než jsem ale ochutnala lahodnou jahodovou příchuť, vzal mi ho Johnny z ruky, dal si ho do pusy a provokativně se ušklíbl.
,,Hej, vrať to!" obořila jsem se na něj.
,,Ne ne, tak lehko ho nedostaneš," zakroutil hlavou.
Hraje si se mnou. Když on, tak já taky.
,,A co bys chtěl," zeptala jsem se s hranou vášní v hlase, oblízla jsem si rty a rukou mu zajela pod tričko.
,,To by..." Nestihl to dokončit, protože jsem se dravě vrhla pro polibek. Jeho rty měli sladkou jahodovou chuť.
Líbala jsem ho tak dlouho, až si na lízátko vůbec nevzpoměl.
Pak jsem se rychle odtrhla, vytrhla mu jej z ruky a dala do pusy.
,,Ty zrádkyně!" smál se. Vítězně jsem se zašklebila.

***

Po zhruba dvouch hodinách cesty, jsme konečně dorazili do Rosewoodu.
Zahlédla jsem mamčino černé auto, stát na parkovišti.

Vyletěla jsem ven tak rychle, jak jen to šlo. Zavazadlo jsem našla hned.
Spěšně jsem běžela obejmout Shell.
,,Uvidíme se v pondělí ve škole, sluníčko," zavolala za mnou ještě, když jsem se utíkala rozloučit s Johnnym.
Toho jsem našla osaměle stát u autobusu s mobilem u ucha. Zezadu jsem se tiše připlížila blíž a počkala, až dotelefonuje.
Pak jsem mu ruce obmotala kolem pasu a přitiskla se k němu.
Polekaně se otočil.
,,To jsi ty..." dodal s úlevným výdechem a snažil se usmát.
,,Johnny... Co se stalo?" zeptala jsem se ustaraně.
,,Nic." Naklonila jsem hlavu na stranu.
,,Nehraj to na mě. Chceš vzít domů?"
,,Ne, táta už pro mě poslal...auto," dodal rychle.
,,Aha," hlesla jsem. To pro něj sakra nemůže přijet sám? Halooo! Vrátil se mu syn!
Následoval další, neúspěšný pokus o úsměv z jeho strany.
Bylo vidět, jak moc je mu to líto.
,,Miluju tě, dobře?" Zašeptala jsem a chytla ho za ruku.
Přikývl.
,,Už musím jít, ale napíšu ti, ano?"
,,Jo jasně, běž. Mamka už na tebe čeká." Podíval se za mě, na mou mámu, která stále postávala u auta a čekala na svojí dceru.
Když si nás všimla, Johnny jí přátelsky zamával.
Páni, ten umí zapůsobit. Máma z něj bude odvařená.
Pak se otočil na mě a dal mi pusu do vlasů.
,,Tak už běž." Usmála jsem se na něj, tím nejsladším úsměvem. Následně jsem se otočila a razila si cestu přímo, do náruče mé milující mamky.

Vyšla mi napřed. Kufr jsem nechala kufrem a rozběhla se k ní.
Padly jsme si do náručí.
,,Moc jsi mi chyběla, beruško."
,,Ty mě taky, mami."
Zhluboka jsem nasála její skořicovou vůni.
,,Mimochodem, kdo je ten fešák?" zeptala se s úsměvem.
,,Ehm..."

------------------------------------------------------
Ahojky zlatíčka😉😍😛
Jak se máte? Co škola?😱
Doufám, že to ještě není tak hrozný...😢😰😭

Chtěla bych vám z celého srdíčka poděkovat za 1K votes💖💕💕💕💞💓
Je to opravdu hrozně veliký číslo a já si myslím, že zdaleka nejsme u konce💝💘💓
Jste úžasní💟
Proto bych chtěla, aby jste tuhle kapitolku brali jako takovou odměnu, jelikož je celkem dlouhá💗💞💟

Tímto oficiálně uzavírám výlet do Afriky!
Připravte se na pořádný středoškolský ruch, dámy a pánové!😛😎😚

No a já pro dnešek asi končím...hlasujte, komentuje, sledujte💖

Miluju vás❤❤❤

-CLxxx💋

Láska na třetí pohledKde žijí příběhy. Začni objevovat