Láska na třetí pohled

♡37. Kapitola♡

Nikdy jsem se s mamkou nepohádala ani jsem na ní nezvýšila hlas, proto jsem neměla zkušenosti s tím, jak dlouho bude naštvaná.
Pořád jsem měla takové nutkání vstát z postele, seběhnout schody, pevně jí obejmout a omluvit se jí. Druhá strana mého podvědomí říkala, že mám právo na to, být uražená.

Jsou 3 hodiny odpoledne a já jsem, od té doby co jsem přišla, nevystrčila paty z pokoje.
Četla jsem si.
Učila se.
Jenže pak jsem si uvědomila, že jsem vlastně ještě nezavolala Johnnymu.
Natáhla jsem se pro mobil
a vytočila jeho číslo.
Chvilku to vyzvánělo a potom to zvedl.
,,Ahoj lásko," řekla jsem.
Z druhého konce se ozývala změť hlasů.
,,J, jsi tam?"
,,Ahoj," pozdravil konečně někdo. Nebyl to Johnny.
Tohle nebyl jeho hlas. 
,,Kdo tam je?" zeptala jsem se nejistě.
,,Ehm... Luke," ozvalo se.
Luke?
Luke!
Proč má kruci jeho mobil?
A kde v tom případě Johnny je?!
,,Cože? Kde je Johnny?" zeptala jsem se trochu nabroušeně.
Ať se podívám kam chci, všude narazím na toho kluka.
Už zase mi známě přejel mráz po zádech.
,,Neboj se, je v cajku. Jen mu hlídám mobil," odpověděl nevinně ale bylo mu stoprocentně jasné, že já teda rozhodně v cajku nejsem.
,,Kde jste? Spíš, kde je? Chci s ním mluvit. Hned!" zavrčela jsem do telefonu.
Ten pitomec mě dohání
k šílenství!
,,No, nevím jestli by to zrovna teď šlo..." začal se vymlouvat ale já ho přerušila.
,,Tak až to půjde, ať mi laskavě zavolá," vybafla jsem a típla hovor.
No to se mi snad zdá! 

***

Odpoledne se přehouplo k večeru a Johnny se mi ještě neozval. Několikrát jsem zvažovala možnost, že mu znovu zavolám sama ale děsila mě představa, že by to zvedl Luke.

Do večera už mi J nezavolal, tak jsem to vzdala.
Byla jsem unavená a vyčerpaná čekáním na telefonát, který stejně nepřišel.
Šla jsem spát.

***

V neděli jsem se probudila později.
Koukla jsem na hodinky
a bylo 9:48.
Ze zdola jsem slyšela bouchání talířů.
Mamka už je taky vzhůru. Upřímně jsem ji nechtěla ani vidět.
Nechtěla jsem se na ni koukat
a v jejích očích vidět, že jsem jí zklamala.
Mám ale taky právo, být na ní naštvaná.
Jsme si kvit.
Vyhrabala jsem se z postele
a došourala se do koupelny. Potřebovala jsem se trochu probrat, tak jsem zalezla do sprchy a umyla si vlasy. 

Když jsem se usušila, převlékla jsem se do legín a volného trička
a seběhla dolů pro snídani.
Mamka v kuchyni nebyla.
Nejspíš zase zírala do právních papírů u sebe v pracovně.
Vzala jsem si křupky s mlíkem
a vytratila jsem se zpátky nahoru. 
Neměla jsem nejmenší tušení co budu dneska dělat.
Nejspíš zase čekat až mi Johnny zavolá.
Hodila jsem do sebe zbytky snídaně. 

Asi po půl hodině někdo zazvonil dole u dveří.
Slyšela jsem jak mamka otevírá dveře a s někým mluví.
Byla jsem přesvědčená, že je to Johnny ale stejně jsem čekala až mě mamka zavolá.
,,Leslie, pojď dolů," zakřičela.
Zvedla jsem se z postele a zamířila po schodech dolů.
Když jsem vzhlédla, abych se podívala kdo to je, šokovaně jsem vykulila oči.
Ve dveřích stála...

,,Clarisso?" vypravila jsem ze sebe když se můj mozek dal znovu do pohybu.
Když mě uviděla, přátelsky se usmála.
,,Ahojky. Můžu dál?" zeptala se vesele. 
,,Ehm... Jasně pojď," pokynula jsem jí rukou a zavřela za ní dveře. 
,,Díky. Máte moc hezkej dům," prohlížela si předsíň a nakoukla do kuchyně.
Tak teď jsem zmatená kompletně. Johnny se mnou očividně nechce nebo nemůže mluvit a Clarissa Montgomeryová se se mnou chce kamarádit? 
,,Jo, díky," odpověděla jsem nejistě a změřila jsem si ji pohledem. Když si všimla, jak na ní koukám, povzdechla si, naklonila hlavu na stranu a usmála se.
,,Ptáš se, proč jsem přišla?" zeptala se a přešla ke mě.
,,Jo, to by mě fakt zajímalo."
,,No tak dobře ale nemohli bysme to probrat někde jinde?"
,,Pojď za mnou," kývla jsem hlavou a zavedla jsem ji do mého pokoje.

,,Páni, tohle je pravej holčičí pokoj," vydechla.
Pousmála jsem se nad tím.
,,Posaď se," kývla jsem na křesílko u okna a sama jsem těžce dopadla na postel.
Clarissa si udělala pohodlí, zhluboka se nadechla a začala.
,,Nezačaly jsme spolu zrovna nejlíp a proto jsem tady.
Chci abys věděla, že vám to
s Johnnym moc přeju.
Jsme velký kámoši a nerada bych aby se se mnou přestal bavit jen kvůli tomu, že se my dvě hádáme. Moc se ti omlouvám za to co jsem provedla. Bylo to hnusný i na mě, to uznávám. Prostě jsem se přišla usmířit," sklopila hlavu jakoby se styděla ale když jí znovu pozvedla, v jejích očích jsem viděla, že je jí to vážně líto.
Chvilku jsem na ní koukala
a rozmýšlela se.
Nevím co od přátelství s Clarissou můžu čekat ale já dávám druhé šance.
,,Dobře, smažeme co se stalo
a začneme spolu od začátku," usmála jsem se na ni.  
Obličej se jí ve vteřině rozzářil tak, že vypadala jako malé dítě.
Zvedla se z křesla, přešla ke mně na postel a objala mě.
Cože?!
Clarissa Montgomeryová mě objala???!!!!!!!
Dnešní den už nemůže být divnější! 
,,Nikdy bych nevěřila, že si my dvě k sobě najdeme cestu," vydechla když se ode mě odtáhla.
,,To ani já ne."
Znovu mi ukázala svoji dokonalou řadu bílých zubů, potom se zvedla a přešla k mojí poličce s knihami. Nejdřív si je se zájmem prohlížela a pak vytáhla moje album, když jsem byla ještě malá.
,,Můžu?" zeptala se. 
,,Jasně," odpověděla jsem
a Clarissa nakoukla na první stránku.
,,Jůůůůů, to je roztomilý," rozesmála se nad mojí fotkou, kde objímám plyšového medvídka.

Za to celé dopoledne, co u nás Clarissa byla jsme si prohlédly všechna moje alba a potom jsme si povídali o nejrůznějších věcech. Bavili jsme se o Clarissiných rodičích.
Má to doma těžké.
Dále jsme nakously téma
o hollywoodských hvězdách.
Nikdy bych to nepřiznala ale vážně jsem si to užila.
Stále jsem jí ale podezírala.
Vím, jak se chovala ke mě a jaká dokáže být na ostatní ale když se se mnou bavila, byla jsem šťastná. Měla jsem pocit že jsem něčím výjimečná. 

***

Po obědě, stráveném mlčky se svou stále nabroušenou matkou, jsem zase zahučela do pokoje. Neustále jsem kontrolovala mobil, jestli náhodou nemám nějaký zmeškaný hovor.
Nechápala jsem proč Johnny nevolá.
Luke mu to přece musel vyřídit, ne?
Začínám mít pocit, že přede mnou J něco skrývá.

Ještě nějakou dobu jsem se zabývala úvahami o Johnnym ale pak jsem sáhla po mobilu
a vytočila Shelly.
Hned to zvedla.
,,Ahoj. Co se děje?" zeptala se.
,,Potřebuju s tebou mluvit. Teď!" vydechla jsem.
,,Fajn, kde se sejdeme?"
,,To je jedno, hlavně tě už potřebuju vidět."
,,Dobře, tak za půl hodiny
v kavárně?" navrhla.
,,Platí."
Típla jsem hovor a běžela se přestrojit.
Navlékla jsem na sebe džínové kraťasy a volný top.
Vlasy jsem zamotala do drdolu
a byla připravená vyrazit.

Shelly už měla objednáno
a čekala na mě u stolu v zadní části kavárny.
Hned jak mě uviděla zamávala mi na pozdrav.
,,Ahoj," pozdravila a objala mě.
,,Ahoj."
Sedla jsme si zpátky ke stolku a já si objednala kafe.
,,Tak povídej," vyzvala mě Shell
a já jí v následujících deseti minutách odvyprávěla všechno, co jsem měla na srdci.
Od Johnnyho divného chování, přes to jak se mi do života montuje Luke, po dnešní dopoledne strávené s Clarissou.
,,Zlatíčko, myslím, že tohle bude ještě zajímavý," prohodila
a dlouze si lokla ze svého hrníčku.

------------------------------------------------------
Ahojky lidičky😇😲😱
Jak jde život?😜😛
Nová kapitolka je zde, tak co na ni říkáte?😉😍😍
Moc se omlouvám, že tady v téhle části spolu Leslie a Johnny vůbec nebyli.
Nebojte napravím to😇💕💞💓

Tentokrát vám asi nic sdělit nepotřebuju, takže se loučím😍
Komentujte, hlasujte, sledujte.

Mám vás ráda❤❤❤

Vaše -CLxxx💋